Oběhová soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA
Soustava zajišťuje (uzavřený) oběh krve v cévách. Skládá se ze srdce (cor, cardia) a cév.
Stavba srdce
Je dutý sval uložený v hrudní dutině v osrdečníku (perikardu). Srdce váží asi 300 gramů, rozlišuje se na něm hrot (směřuje dopředu a dolů) a základna (směřuje šikmo nahoru). Délka od báze k hrotu je asi 14 cm.
Srdeční stěna má 3 vrstvy:
vazivová blána vnější = epikard (přechází i na začátek velkých cév)
svalovina = myokard
vazivová blána vnitřní = endokard
Srdce je rozděleno silnou vazivovou přepážkou (nitroblána srdeční) na pravou a levou polovinu.Každá polovina je tvořena jednou síní a jednou komorou.Komory jsou tvořeny silnou svalovinou (levá je silnější – vytlačuje krev do celého těla,pravá do plic).
Mezi síní a komorou jsou cípaté chlopně – mezi pravou síní a pravou komorou je chlopeň trojcípá , mezi levou síní a levou komorou chlopeň dvojcípá. Chlopně zabraňují zpětnému toku krve. Při výstupu aorty a plicní tepny ze srdce jsou chlopně poloměsíčité. Krev se pohybuje vždy jednosměrně, směrem síň – komora.
Při chlopenních vadách vzniká nedomykavost – chlopně nedoléhají, nebo jsou naopak částečně „slepené“, takže dochází k zúžení příslušného otvoru (tzv. stenóza ústí) – tím jsou kladeny vyšší nároky na srdce, které hypertrofuje.
Výživa a cévní zásobení srdce
Uskutečňuje se pomocí tzv. věnčitých (koronárních) tepen, které odstupují z počátku aorty. Vracejí se do pravé síně. Při ucpání koronárních tepen nastává infarkt myokardu – srdce nebo jeho část není zásobena krví a odumírá. Infarkt je konečným stadiem tzv.ischemické choroby srdeční.Infarktu předchází ukládání cholesterolu ve stěnách cév,takže dochází k jejich zúžení = arterioskleróza.Choroby srdce a cév (kardiovaskulární) jsou nejčastější příčinou úmrtí.
Činnost srdce
Srdce si impulzy pro svou činnost vytváří samo v převodní soustavě srdeční – tj. srdce pracuje samočinně (= automacie). Základem převodní soustavy je sinusový uzlík – vynikají zde vzruchy, které způsobují rytmické smrštění obou síní. Tyto vzruchy jsou převáděny k síňokomorovému uzlíku (je podřízen uzlíku sinusovému), ze kterého vychází tzv. Hissův můstek – ten zabezpečuje spojení svaloviny síní a komor. V mezikomorové přepážce se Hissův můstek rozděluje na dvě Tawarova raménka, která končí v myokardu obou komor sítí Purkyňových vláken – vzruchy,které po nich přijdou,vyvolávají smrštění obou komor.
V činnosti srdce se střídají dvě fáze: systola (stah, smrštění) a diastola (roztažení). Přesný průběh je tento:
diastola celého srdce (cípaté chlopně jsou otevřené) – srdce se plní krví přitékající ze žil
systola síní (komory jsou v diastole) – tím se vytlačí krev do komor
systola komor (v síních nastává diastola) – uzavření cípatých chlopní, přetlakem krve se otevírají poloměsíčité chlopně a krev vtéká do tepen (a následně do krevního oběhu)
diastola komor (uzavřou se poloměsíčité chlopně), při které i síně jsou v diastole