Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Fytogeografie - zápisky (kvinta)

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23,64 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Fytogeografie= rozšíření rostlin na Zemi Areál – oblast výskytu určitého taxonuFlóra (květena) – výčet všech rostlinných taxonů na daném území Typy areálů: Podle tvaru souvislé nesouvislé - mohou být u druhů, které mají speciální nároky na prostředí (nízká ekologická amplituda)Podle velikostimakroareál – kosmopolitní rozšíření (např. vodní rostliny, výtrusné rostliny, plevel – zavlečený člověkem = synantropní)mezoareál – část kontinentumikroareál km2 – m2 1 lokalitaendemité - rostou na velmi malém, většinou izolovaném území (např. ostrovy, specifická podloží, osamělá izolovaná jezera, jednotlivé hory nebo pohoří) relikt – taxon, jehož současný výskyt je pouze zbytkem původního většího rozšíření (např. glaciální relikty – pozůstatky po poslední době ledové – př. ostružiník moruška – roste na severu a v Krkonoších) => Hranice areálů není neměnná, ale mění se v čase podle konkrétních podmínek prostředí Areály původní (primární)neovlivněné č lověkemAreály druhotné (sekundární) antropofyty Taxony související se vznikem areálu působením člověka nepůvodní, změněné činností člověka archeofyty do objevení Ameriky, většinou z bližších oblastí, začlenily se do našeho ekosystému; druhy, které byly často pěstovány jako užitkové, často polní plevel – kokoška, penízek, vlčí mák, chrpa…, druhy, které zplaněly neofyty dostaly se do Evropy později, pochází ze vzdálenějších oblastí, teprve si hledají místo v ekosystému, často jsou vysoce agresivní (např. akát, křídlatka japonská, křídlatka sachalinská, bolševník velkolepý, vodní modr kanadský, netýkavka malokvětá) Areálové mapy: ObrysovéBodovéSíťové Fytogeografické členění zemského povrchu Členění horizontální – květenné oblasti a vegetační zónyČlenění vertikální – vegetační stupně podle nadmořské výškyČlenění horizontální: Květenné oblasti (=floristické říše)Holarktismimotropická severní polokoule (studený, mírný a subtropický pás)na celém území se vyskytují stejné čeledi a rodyPaleotropistropy starého světa – Afrika, jihovýchodní Asie, ostrovy v IndonésiiNeotropisstřední a jižní AmerikaAustralisAustrálie a Nový ZélandKapensisAntarktisAntarktida, Ohňová země Vegetační zóny v závislosti na zeměpisné šířceod rovníku k pólůmTropický deštný les10°severní šířky až 10° jižní šířkystejné teploty během celého roku25 – 30°Chodně srážek během celého rokuvysoká vzdušná vlhkost12 h světlo, 12 h tmaobrovská biodiverzita (nejbohatší ekosystém na světě)velice hojné liány a epifytyBrazílie, střední Amerika, tropická Afrika, jihovýchodní AsieSavanatravnatý ekosystémpatří do tropů a subtropůAfrika, Austrálie, jihovýchodní Asienejvětší nebezpečí pro savany je pastevectvíPouště a polopouštěmohou být v jakémkoliv pásuméně než 200 mm srážek za rokmechanické zvětrávání- bezobratlí, plazitraviny, sukulenty, efemeryStephlavně na severní polokouli, mírné pásmonižší teploty než na savanách400 – 500 mm srážek za rokbizoni, divocí konětraviny, občas keře a stromyvětšina stepí přeměněna na ornou půdusubtropický pás – tvrdolisté lesyprakticky neexistujevelice teplá, suchá léta, srážky v podobě deště, sníh ojediněleokolo Středozemního moře, Kalifornievavřín, dub korkový, cedrLesy mírného pásuseverní polokouleoceánské klimacelá ČR¨minimálně 120 dní v roce průměrná teplota nad 10°Cbuk, dub, javor, jasan, bříza…Tajga – severský jehličnatý lessouvislé plochy jehličnatých lesůplošně nejrozsáhlejší lesySeverní Amerika, sever Evropy, sever Asiesmrk, modřín, jedle, borovice…nízké teplotyminimálně 30 dní v roce teploty nad 10°CTundrabezlesína severní polokouli nad hranicí lesaefemerykrátká létanízké teplotymálo srážek, velmi malý výpar Členění vertikální - Vegetační stupně: odlišnosti podle stoupající nadmořské výškyNížinný (planární)do 200 mlužní lesynejbohatší ekosystém mírného pásuPahorkatinný (kalinní)200 – 500 mdoubravyvýrazný jarní aspektve velkém množství přeměněny na hospodářskou půduPodhorský (submontánní)500 – 800 mvětšina území našeho státukvětnaté bučiny, kyselé bučinyhabr, jilmpřeměněn na jehličnaté lesyNižší horský (montánní)800 – 1100 mhorské bučiny, které přecházejí ve smrčinyVyšší horský (supramontánní)1100 – 1400 mpůvodní horské smrčiny, sahají až k hranicím lesaKlečový (subalpinský)1400 – 1602 mkosodřevina – původní pouze v Krkonoších, jinde uměle vysazena Fytogeografická charakteristika ČR více než 2000 druhů cévnatých rostlinyvelká výšková členitostvelká geologická pestrost -> výskyt endemitůrozmanité klimasložitý vývoj vegetace – posledních 10000 let – migrační cesty se křížily v oblasti ČRposledních 5000 let výrazný vliv člověka – odlesňování, pastva, migrace¨oblast Holarktis, podoblast eurosibiřská, středoevropská provinciev rámci ČR 99 okresů3 fytogeografické oblasti – mezofytikum, termofytikum, oreofytikumTermofytikumnížiny, pahorkatinyprůměrné roční teploty 8 – 9°Cteplomilné druhyPolabí, jižní Moravaspousta míst byla přeměněna na zemědělskou půduMezofytikumprůměrné teploty 6 – 7°Cpahorkatinný a podhorský stupeňnejvětší část našeho územívelká část obhospodařovanáChotěbořskoOreofytikumnejchladnější, nejvlhčí oblastihorský a subalpinský stupeňpohraniční hory, Žďárské vrchy, Brdy Ochrana rostlin ochrana biotopů, ekosystémů, nikoliv jednotlivých druhůlesy: nepůvodní složení (monokultury) X postupné zavádění původních druhůmokřady, vlhké louky: vysoušení X revitalizacesuchá stanoviště: zavádění nepůvodních druhů X vhodná pastva, kosenífytogenofond– soubor genetických informací, jejichž nositeli jsou jednotlivé populace či rostlinné druhyzákon o ochraně přírody a krajiny č. 114 z roku 1992 – tento zákon má přílohu obsahující seznam ohrožených druhů (kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené)CITES– seznam divoce žijících zvířat a planě rostoucích rostlin, se kterými se nesmí obchodovatv roce 1992 bylo založeno ministerstvo životního prostředíČeská inspekce životního prostředíAgentura životního prostředíChráněná území ČR – velkoplošná, maloplodá Velkoplošná: Národní park– KRNAP, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko CHKO– 26; poslední Brdy 2015 Maloplošná – PR, PP, NPR, NPP;-15% ú

Témata, do kterých materiál patří