Fytogeografie - zápisky (kvinta)

1. Pouště a polopouště

• mohou být v jakémkoliv pásu

• méně než 200 mm srážek za rok

• mechanické zvětrávání

• hodně druhů hmyzu
  - bezobratlí, plazi

• traviny, sukulenty, efemery

1. Step

• hlavně na severní polokouli, mírné pásmo

• nižší teploty než na savanách

• 400 – 500 mm srážek za rok

• bizoni, divocí koně

• traviny, občas keře a stromy

• většina stepí přeměněna na ornou půdu

1. subtropický pás – tvrdolisté lesy

• prakticky neexistuje

• velice teplá, suchá léta, srážky v podobě deště, sníh ojediněle

• okolo Středozemního moře, Kalifornie

• vavřín, dub korkový, cedr

1. Lesy mírného pásu

• severní polokoule

• oceánské klima

• celá ČR¨

• minimálně 120 dní v roce průměrná teplota nad 10°C

• buk, dub, javor, jasan, bříza…

1. Tajga – severský jehličnatý les

• souvislé plochy jehličnatých lesů

• plošně nejrozsáhlejší lesy

• Severní Amerika, sever Evropy, sever Asie

• smrk, modřín, jedle, borovice…

• nízké teploty

• minimálně 30 dní v roce teploty nad 10°C

1. Tundra

• bezlesí

• na severní polokouli nad hranicí lesa

• efemery

• krátká léta

• nízké teploty

• málo srážek, velmi malý výpar

Členění vertikální - Vegetační stupně:

• odlišnosti podle stoupající nadmořské výšky

1. Nížinný (planární)

• do 200 m

• lužní lesy

• nejbohatší ekosystém mírného pásu

1. Pahorkatinný (kalinní)

• 200 – 500 m

• doubravy

• výrazný jarní aspekt

• ve velkém množství přeměněny na hospodářskou půdu

1. Podhorský (submontánní)

• 500 – 800 m

• většina území našeho státu

• květnaté bučiny, kyselé bučiny

• habr, jilm

• přeměněn na jehličnaté lesy

1. Nižší horský (montánní)

• 800 – 1100 m

• horské bučiny, které přecházejí ve smrčiny

1. Vyšší horský (supramontánní)

• 1100 – 1400 m

• původní horské smrčiny, sahají až k hranicím lesa

1. Klečový (subalpinský)

• 1400 – 1602 m

• kosodřevina – původní pouze v Krkonoších, jinde uměle vysazena

Fytogeografická charakteristika ČR

• více než 2000 druhů cévnatých rostliny

• velká výšková členitost

• velká geologická pestrost -> výskyt endemitů

• rozmanité klima

• složitý vývoj vegetace – posledních 10000 let – migrační cesty se křížily v oblasti ČR

• posledních 5000 let výrazný vliv člověka – odlesňování, pastva, migrace¨

• oblast Holarktis, podoblast eurosibiřská, středoevropská provincie

• v rámci ČR 99 okresů

• 3 fytogeografické oblasti – mezofytikum, termofytikum, oreofytikum

1. Termofytikum

• nížiny, pahorkatiny

• průměrné roční teploty 8 – 9°C

• teplomilné druhy

• Polabí, jižní Morava

• spousta míst byla přeměněna na zemědělskou půdu

1. Mezofytikum

• průměrné teploty 6 – 7°C

• pahorkatinný a podhorský stupeň

• největší část našeho území

• velká část obhospodařovaná

• Chotěbořsko

1. Oreofytikum

• nejchladnější, nejvlhčí oblasti

• horský a subalpinský stupeň

• pohraniční hory, Žďárské vrchy, Brdy

Ochrana rostlin

• ochrana biotopů, ekosystémů, nikoliv jednotlivých druhů

• lesy: nepůvodní složení (monokultury) X postupné zavádění původních druhů

• mokřady, vlhké louky: vysoušení X revitalizace

• suchá stanoviště: zavádění nepůvodních druhů X vhodná pastva, kosení

• fytogenofond – soubor genetických informací, jejichž nositeli jsou jednotlivé populace či rostlinné druhy

• zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114 z roku 1992 – tento zákon má přílohu obsahující seznam ohrožených druhů (kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené)

• CITES – seznam divoce žijících zvířat a planě rostoucích rostlin, se kterými se nesmí obchodovat

• v roce 1992 bylo založeno ministerstvo životního prostředí

• Česká inspekce životního prostředí

• Agentura životního prostředí

• Chráněná území ČR – velkoplošná, maloplodá

  • Velkoplošná:

    • Národní park – KRNAP, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko

    • CHKO – 26; poslední Brdy 2015