23. Dýchací soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
23. Dýchací soustava
fylogeneze dýchací soustavy
přenos dýchacích plynů a mechanika dýchání
dýchací soustava člověka
onemocnění dýchací soustavy
funkce: zajišťování přívodu kyslíku a okysličování krve – kyslík nezbytný pro získávání energie z živin
FYLOGENEZE:
celým povrchem těla -žahavci, ploštěnky, máloštětinatci, drobní členovci, sumky,
žábry = zvrásněné vychlípeniny pokožky (ektodermálního původu)
-
někteří měkkýši, vodní korýši
plicní vaky – vznik vchlípením pokožky (ektoderm.)
-
pavouci a štíři, u plžů funkci plic. vaků zajišťuje prokrvená plášťová dutina
vzdušnice = soustava trubic vzniklých vchlípením pokožky (ektoderm.) přivádí kyslík až ke tkáním
-
vzdušnicovci, někteří pavoukovci
vzdušnicové žábry – u larev hmyzu žijící ve vodě, v návaznosti na vzdušnice u dospělců (jepice, vážky)
ambulakrální soustava = soustava cév, kterými proudí mořská voda (ostnokožci)
obratlovci – dých. orgány se vyvíjí z předního oddílu trávicí trubice
paryby – žaberní lupínky na mezižaberních přepážkách
ryby – žaberní lupínky na žaberních obloucích, kryté skřelemi (počet oblouků redukován)
-
plynový měchýř (vychlípenina hltanu) → plicní vaky u násadcoploutvých
obojživelníci – pulci keříčkovité žábry, jinak plíce, význam má kožní dýchání
plíce – vývojem z plicních vaků
-
obojživelníci – plíce vakovité, jen nepatrně zřasená stěna, dýchání jen polykáním vzduchu
-
plazi – plíce se záhyby a přepážkami
-
ptáci – plíce málo roztažitelné, pokračují do plicních vaků – vzduch prochází plícemi 2krát
-
savci – plíce s houbovitou tkání tvořenou plicními sklípky (alveoly)
dýchací cesty – zvukotvorné orgány – tvořené vazy, svaly a hlasivkami
-
u žab a savců v hrtanu, u ptáků mezi průdušnicí a průduškami (bifurkace)
MECHANIKA DÝCHÁNÍ
dýchání vnější – mezi tělem a okolním prostředím (mezi plícemi a krví)
dýchání vnitřní – výměna plynů uvnitř tkání (mezi krví a tkáněmi)
vdech – příjem O2
výdech – vylučování CO2 a vodních par
přenos O2:
hemoglobin váže O2 → dioxygenhemoglobin Hb + 4O2 → [Hb(O2)4]
při stoupajícím tlaku se kyslík váže, s klesajícím tlakem se uvolňuje
přenos CO2:
cca 5% volně rozpuštěný v krevní plazmě
cca 10% se slučuje s plazmatickými bílkovinami na karbaminové sloučeniny:
protein-NH2 + CO2 → protein – NHCOOH
cca 85% dopravováno krevní plazmou ve formě HCO3-
CO2 – vznik při dýchání v tkáňových buňkách > do tkáňové kapiláry > na červených krvinkách reaguje s vodou na kys. uhličitou, ta hned disociuje > hydrogenuhličitanové ionty + ionty vodíku
hydrogenuhličitanové ionty vystupují z krvinek do plazmy (brání rozpouštění CO2 v plazmě > v plicní kapiláře vstupují hydrogenuhličitanové ionty zpět do červených krvinek > reagují s protony na kys. uhličitou > hned se rozkládá na H2O + CO2 > CO2 stěnou kapilár prostupuje do plicních sklípků