Genetika na molekulární a buněčné úrovni
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
26. Genetika na molekulární a buněčné úrovni
Základní pojmy – gen, znak, molekulární základy dědičnosti, genetický kód, triplet bází, replikace DNA, exprese genu, genetika prokaryotické buňky a genetika eukaryotické buňky – haploidie, diploidie, segregace a kombinace chromozomů, chromozomové určení pohlaví
Gen
Gen je základní jednotka genetické informace. Je to úsek DNA, který nese informace o tvorbě určité bílkoviny a je schopen vytvářet své kopie. Slouží k označení hmotného, dědičně přenosného základu znaku.
Rozdělení genů:
strukturní – obsahují informace o primární struktuře polypeptidových řetězců
regulátorové – regulují aktivitu strukturních genů
geny pro tRNA a rRNA – určují pořadí nukleotidů v molekulách tRNA nebo rRNA
Alely = různé varianty téhož genu
V haploidní buňce je jen 1 alela daného genu.
V diploidní buňce jsou vždy 2 alely daného genu: -pokud jsou tyto dvě alely stejné → homozygot; -pokud jsou alely různé → heterozygot
Při heterozygotní soustavě jedna z alel může převažovat svojí funkcí nad druhou:
• alelu s převažující funkcí označujeme jako dominantní
• alelu s nepřevažující funkcí označujeme jako recesivní (neprojeví se)
Alely značíme:
velkými a malými písmeny, např. w , W
písmeny s indexem, např. w+ , w-
dominantní homozygot →AA recesivní homozygot→ aa heterozygot→ Aa
Genotyp = soubor všech genů v organismu
soubor vždy širší než fenotyp (obsahuje i geny, které se ve fenotypu neprojeví)
genotyp + prostředí = fenotyp
Znak
Znak (znaky) jsou vlastnosti organismů nebo buněk. Vznikají na základě informací uložených v genech a spoluúčastí vnějšího prostředí. (Výjimkou je krevní skupina – závisí jen na genech.) Znaky nejsou dědičné, vyvíjí se na základě vloh. Dědičné jsou pouze geny a vlohy (=předpoklady).
Znaky jsou:
morfologické – tvar a velikost těla i jednotlivých orgánů
funkční = fyziologické – projevují se schopností vykonávat určité životní funkce; např. schopnost imunity
psychické – pouze u člověka; př. inteligence, morálka, temperament, nadání
Znaky mohou být:
kvalitativní = neměřitelné – týkají se různé kvality;
podmíněné jen jedním genem velkého účinku
udávají barvu očí, vlasů, krevní skupinu
kvantitativní = měřitelné – lze je měřit a určit průměr
určeny velkým množstvím genů malého účinku
př. výška, hmotnost, inteligence
Fenotyp = soubor všech znaků organismu
Molekulární genetika
Molekulární genetika je nejmodernější částí genetiky. Byla založena roku 1953, kdy vědci Watson a Crick objevili strukturu DNA – zjistili, že se jedná o dvoušroubovici.
Molekulární základy dědičnosti
Nukleové kyseliny
Nukleové kyseliny jsou nositelkami genetické informace řazené mezi makromolekulární látky.
Rozlišujeme 2 základní typy nukleových kyselin: