Genetika na molekulární a buněčné úrovni
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Translace je zahájena, jakmile se posunem dostane na peptidylové vazebné místo ribozomu iniciační kodon mRNA (AUG), na který se připojí iniciační tRNA s navázanou iniciační aminokyselinou methionin)
fáze prodlužování (elongace) – obecně: postupné připojování AMK k rostoucím polypeptidovému (bílkovinnému) řetězci
do aminoacylového vazebného místa ribozomu se dostane následující kodon mRNA a na něj se připojí příslušný antikodon tRNA, mezi oběma aminokyselinami (první a druhou) vzniká peptidická vazba a vzniká dipeptid
Mezi kodony a antikodony zanikají vazby a dojde k uvolnění tRNA bez AMK.
Ribozom se posune po mRNA o jeden kodon a přečte ho (určí typy bází). Připojí se další tRNA s odpovídajícím antikodonem a 3.AMK. Dojde k vytvoření peptidové vazby vzniká tripeptid.
při translaci se neustále opakují 3 kroky:
Navázání tRNA
Vytvoření peptidové vazby mezi 2 AMK
Posun o jeden kodon a uvolnění tRNA bez AMK
fáze ukončení (terminace) – celý proces probíhá tak dlouho, dokud se na mRNA neobjeví terminační kodon (UGA, UAA, UAG), pro který neexistuje žádný odpovídající antikodon. Tím je znemožněno napojení další AMK a vzniklý polypeptidový řetězec je uvolněn z ribozomu.
Genetika buňky
Chromozom
Chromozom je útvar nesoucí genetickou informaci. Obsahuje geny, které jsou přesně uspořádány za sebou, zabudované na DNA.
U eukaryot se všechny chromozomy nachází pouze v buněčném jádře, tzv. jaderný genom.
U prokaryot se může vyskytovat i mimojaderný genom. Tento soubor genů se nachází na semiautonomních organelách (mitochondrie a plastidy). Tyto geny kódují pouze doplňující funkce buněk a nepřenáší se tak přesně jako jaderné geny.
Chemické složení chromozomů: chromatin = komplex DNA a bílkovin (histonů)
Genetika prokaryotní buňky
Prokaryotická buňka je starší, menší a jednodušší než eukaryotická. Netvoří mnohobuněčné útvary, může mít kulovitý (koky) nebo tyčinkovitý (bacily) tvar. Mezi prokaryota patří bakterie a sinice.
Prokaryotní buňka je monoploidní = má vždy jen 1 primitivní chromozom. Tvoří jej 1 prstencovité DNA. Je uložena volně v cytoplazmě, bez membránového obalu.
Kromě chromozomu jsou v cytoplazmě prokaryotní buňky přítomny další, menší a opět kruhově uzavřené molekuly DNA nesoucí geny – označují se jako plazmidy
Plazmidy mohou nést velmi rozmanité geny – pro rezistenci na antibiotika, pro metabolické funkce atd.
Plazmidy se často využívají jako přenašeče cizorodých genů v genovém inženýrství.
Eukaryotická buňka
Eukaryotická buňka je složitější než prokaryotická. V buňkách eukaryotních organismů je na povrchu jádra jaderná membrána, která chromozomy uzavírá oproti cytoplazmě. Mezi eukaryota patří houby, rostliny a živočichové. Genetická informace uložena v jádře.
Typickou látkou tvořící chromozomy je chromatin. Chromozomy se z něj diferencují a mikroskopicky zviditelňují v průběhu miotického a meiotického dělení.