Krev a krevní oběh člověka

20. KREV A KREVNÍ OBĚH ČLOVĚKA

Význam krve

• Červená neprůhledná tekutina

• Objem krve je 5,5 l – ženy ji mají asi o 10 % méně, protože mají méně červených krvinek

• Funkce:

  • Transport dýchacích plynů, živin, iontů, vitaminů, hormonů a zplodin metabolismu

  • Udržení stálé tělesné teploty, pH, osmotického tlaku

  • Obrana organismu

Složení krve a funkce jednotlivých krevních částí

• Krevní plazma

  • Tekutá složka krve, pH = 7,4

  • 91% vody, 9 % rozpuštěných látek - bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen), glukóza, minerální látky, hormony, vitaminy

• Červené krvinky = erytrocyty

  • Kruhovité, bezjaderné buňky

  • Obsahují krevní barvivo – hemoglobin

  • Vznikají v kostní dřeni, v krvi se neustále obnovují – životnost 120 dnů

  • Jsou odstraňovány ve slezině a játrech

  • Muž – 5 mil. v 1mm3; žena – 4,5 mil. v 1mm3; novorozenec – 7 mil./mm3

  • Hemolýza = rozpad červených krvinek spojený s uvolňováním hemoglobinu do krve

  • Sedimentace krve= lékařské vyšetření, kdy se zjišťuje rychlost klesání červených krvinek (zvýšení při infekcích a zánětech)

• Bílé krvinky = leukocyty

  • Průsvitné jaderné buňky

  • Jejich počet kolísá do 4-10 tis. v 1mm3 krve

  • Vznik v kostní dřeni, mízních uzlinách a slezině

  • Obranná funkce – počet narůstá při infekcích, zánětech, nádorech

1. Granulocyty

   • V cytoplazmě mají barvitelná zrníčka (granula)

   • Schopnost fagocytózy

   • Dle barvitelnosti zrnek se dělí:

     • Neutrofily – nejpočetnější, první obranná linie těla

     • Eozinofily – fagocytují s menším významem

     • Bazofily – produkce látek rozšiřujících cévy, protisrážlivé účinky

2. Agranulocyty

   • Neobsahují barvitelná zrníčka

   • Dělení:

     • Monocyty – schopnost fagocytózy

     • Lymfocyty

       • T-lymfocyty zajišťují buněčnou imunitu–rozpoznání a ničení cizorodých buněk

       • B-lymfocyty – zajišťují látkovou imunitu– ochrana organismu před antigeny, tvorba protilátek (imunoglobuliny)

• Krevní destičky = trombocyty

  • Vznik v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy velkých buněk

  • Životnost asi 4 dny

  • V 1 mm3 krve jich je asi 150 - 300tisíc

  • Uplatňují se při zástavě krvácení

  • Pří srážení krve dochází k přeměně rozpustné bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný vláknitý fibrin, v jehož síti vláken se zachytávají krevní destičky a červené krvinky a vzniká tzv. krevní koláč. Na jeho povrch se vyloučí krevní sérum, ze kterého vzniká strup

Imunita

• Obranyschopnost organismu odolávat napadení a působení cizorodých látek a patogenů

• Antigeny = cizorodé látky schopné vyvolat imunitní odpověď

• Dělení:

• Nespecifická imunita – vrozená, přirozená reakce organismu, nevyžaduje předchozí setkání s antigenem

• Specifická imunita – získaná, schopnost specificky reagovat na přítomnost antigenu, vzniká až po setkání s antigenem, zabezpečují ji lymfocyty:

1. látková imunita – zabezpečují ji B-lymfocyty; rozpoznají antigen na základě molekulární struktury, dojde k chemické vazbě mezi antigenem a povrchem lymfocytu a k namnožení a vzniku 2 typů lymfocytů: