Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Květ, semeno, plod

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (89,55 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

KVĚT (FLOS) Funkce: • generativní (reprodukční) orgán semenných rostlin • soubor přeměněných listů sloužící k pohl. rozmnožování ČÁSTI KVĚTU: Květní stopka – upevňuje květ ke stonku Květní lůžko – rozšířená horní část květní stopky, např. ploché, vyklenuté, prohloubené Květní obaly – přeměněné lístky vnitřní části květu, lákají opylovače a) nerozlišené květní obaly – okvětí (lístky stejné tvarem a barvou), např. tulipán b) rozlišené květní obaly – kalich (vnější zelený) a koruna (vnitřní barevná), např. zvonek Reprodukční orgány – přímo se podílí na rozmnožování a) Tyčinky – samčí pohlavní orgány, produkují pylová zrna (žluté samčí pohlavní buňky); 2 části: nitka a prašník – 2 prašné váčky, v každém 2 prašné pouzdra (=4) b) Plodolisty – samičí pohlavní orgány, u nahosemenných rostlin jsou tvořeny plochými listy s vajíčky, u krytosemenných rostlin s plodolisty srůstají v dutý pestík = glyneceum a. semeník – spodní rozšířená část pestíku, obsahuje jedno nebo více vajíček se samičími pohlavními buňkami, rozlišují se 3 typy semeníku: i. svrchní (květní obaly s tyčinkami vyrůstají pod semeníkem) ii. spodní (květní obaly s tyčinkami vyrůstají nad semeníkem) iii. polospodní (květní obaly s tyčinkami vyrůstají uprostřed semeníku b. čnělka – střední dutá a protáhlá část pestíku mezi semeníkem a bliznou c. blizna – vrchol pestíku sloužící k zachytávání pylových zrn KVĚTY PODLE POHLAVNOSTI: a) Oboupohlavné květy – obsahují samčí (tyčinky) i samičí (pestíky) pohlavní orgány b) Jednopohlavné květy – mohou mít pouze buď samčí, nebo samičí pohlavní orgány a. Jednodomá rostlina – samčí i samičí květy vyrůstají na jednom jedinci (smrk ztepilý) b. Dvoudomá rostlina – na jednom jedinci vyrůstají květy buď pouze samčí, nebo pouze samičí (kopřiva dvoudomá) KVĚTY PODLE SOUMĚRNOSTI: a) Souměrné květy -­‐ jednu rovinu souměrnosti (violka) b) Pravidelné – více rovin souměrnosti (tulipán) c) Asymetrické – nemají žádnou rovinu souměrnosti (kozlík) DRUHY OPYLENÍ: Opylení – přenos pylového zrna (samčí pohl. buňky) na bliznu samičího květu 1) Větrosprašnost – větrosnubnost = anemogamie – opylení pomocí větru (borovice) 2) Hmyzosprašnost – hmyzosnubnost = entomogamie – opylení hmyzem (včela) 3) Hydrogamie – opylení pomocí vody (u některých vodních rostlin s květy pod vodou) 4) Zoogamie – kromě entomogamie sem patří ornitogamie – opylení ptáky – kolibřík, mezi opylovače se řadí i savci (netopýři, kaloni, hlodavci), plazi a měkkýši 5) Cizosprašnost = alogamie – květ je opylován pylem jiné rostliny téhož druhu 6) Samosprašnost = autogamie (samoopylení) – květ se opyluje vlastním pylem, což není geneticky výhodné à tyčinky a pestík v 1 květu často nedozrávají stejně KVĚTENSTVÍ =soubor květů uspořádaných na společném stonku 1) Jednoduchá květenství – květy sedí bezprostředně při společném stonku, dělí se na: a. Hroznovitá květenství – postranní stonky nepřerůstají hlavní stonek a květenství rozkvétá zdola nahoru nebo od okraje do středu i. hrozen – na hlavní ose stejně krátké stopky (štědřenec) ii. lata – na hlavní ose jsou kratší rozvětvené postranní větve (šeřík) iii. klas – postranní větve na ose jsou silně zkrácené a květy přisedlé (jitrocel) iv. jehněda – převislá osa s nestopkatými přisedlými květy (líska) v. palice – typ klasu se ztloustlou dužnatou osou a přisedlými květy (orobinec) vi. okolík – stejně dlouhé stopky vyrůstají paprskovitě z jednoho bodu (prvosenka) vii. hlávka = strboul – zkrácená a rozšíření osa s přisedlými květy (jetel) viii. úbor – rozšířené květní lůžko, uvnitř trubkovité a vně jazykovité květy (kopretina) ix. chocholík – postranní větve nesou květy deštníkovitě uspořádané b. Vrcholičnatá květenství – postranní stonky přerůstají zkrácený hlavní stonek, který zastavuje růst, rozkvétají shora dolů nebo od středu k okraji i. vrcholík mnohoramenný – květy na postranních větvích jsou ve stejné výši (bez) ii. vidlan – dvouramenný vrcholík s dvěma postranními větvemi (knotovka) iii. vrcholíky jednoramenné: 1. srpek – postranní větve s květy na jedné straně osy v jedné rovině (mečík) 2. vijan – postranní větve na obou stranách osy střídavě a nejsou v rovině (kostival) 3. vějířek – postranní větve na obou stranách osy střídavě a jsou v rovině (kosatec) 2) Složená květenství – vznikají kombinací dvou jednoduchých květenství a. Homotaktické květenství – kombinace pouze dvou hroznovitých nebo pouze dvou vrcholičnatých květenství, např. složený okolík = okolík z okolíků (mrkev) b. Heterotaktické květenství – kombinace hroznovitého a vrcholičnatého květenství, naoř. hrozen

Témata, do kterých materiál patří