Mandelinkovití

Mandelinkovití

Chrysomelidae

Počet druhů na světě (v ČR):35 000 (cca 550)

Délka těla:do 33 mm (v ČR do 13 mm)
největší na světě je Coraliomela quadrimaculata,největší v ČRje Mandelinka topolová

Znaky:Malí brouci, obvykle pestře zbarvení s kulatým až válcovitým tvarem těla. Lze rozlišit několik skupin podle stavby těla. Vlastní mandelinky jsou nejčastějším typem, bývají zavalité s hodně vyklenutým tělem, často kovově zbarvené a tělo je velmi pevné. Štítonoši mají zase ploché tělo s rozšířeným štítem. Umějí se velmi pevně přitisknout k podkladu. Dřepčíci mají často mohutně vyvinutá stehna třetího páru nohou, což jim umožňuje skákat. Dalšími skupinami jsou např. bázlivci, rákosníčci (připomínají tesaříky) a vrbaři.

Stanoviště:Žijí na vegetaci, včetně vodních rostlin (lekníny apod.).

Způsob života:Vedle běžných býložravých druhů, které tráví život na vegetaci, najdeme mezi mandelinkami i druhy, které se vyvíjejí v mraveništích, kde se živí organickým odpadem nebo vajíčky mravenců.

Potrava:Mandelinky jsou až na výjimky býložravé, larvy i dospělci živí se částmi rostlin.

Rozšíření (výskyt):celosvětový

Rozmnožování a vývoj:Samice kladou vajíčka na rostliny nebo do půdy, obvykle ve skupinách. Larvy jsou nejčastěji měkké, u vlastních mandelinek s velkým zadečkem a plně vyvinutýma nohama. U štítonošů ploché s trnovitými výběžky na těle. U rákosníčků se vyvíjejí na podvodních částech rostlin, kyslík získávají z rostlin. Larvy bázlivců a dřepčíků jsou protáhlé. Larvy mandelinek obecně se vyvíjejí na různých částech rostlin, na listech, na kořenech nebo uvnitř rostlinných tkání. Procházejí 3 až 5 stádii. Kuklí se na rostlinách nebo v zemi. Během roku mají mandelinky obvykle jednu generaci, existují ale i druhy se třemi generacemi do roka a druhy, jejichž vývoj trvá několik let.

Příklad druhů v ČR:
Mandelinka nádherná

Mandelinka bramborová

Štítonoš zelený

Mandelinka Bramborová

Mandelinka nádherná

štítonoš green

Kůrovcovití

Scolytidae

Počet druhů: Známo asi 5 000 druhů. V ČR žije 112 druhů

Délka: (1 až 9 mm)

Znaky: jsou drobní brouci, válcovitého nebo oválného tvaru těla, hnědě až černě zbarvení, vnějškem podobní červotočovitým. Hlava je kulovitá, vpředu uťatá 9 u několika málo druhů protažená v krátkýnosec). Shora je viditelná jen z části anebo je zcela ukryta pod předním okrajem velkého štítu. Tykadla mají paličkovitý tvar. Oči jsou složené, ledvinovitého tvaru, výjimečně rozdělené na dvě části. Štít je oválný nebo válcovitý. Nohy jsou poměrně krátké, opatřené pětičlennými chodidly.

Stanoviště:nemocné a poškozené stromy nebo škodí na lesných polomech. Vyvijejíse v jehličnatých i listnatých stromech, vzácně i v bylinách, např. v jeteli, pryšcích, i v plodech.