Molekulární základy dědičnosti

a) dědičná složka – růz. fenotypy, určeny různými genotypy

b) nedědičná složka – vlivem prostředí

- st. genotyp může být prostředím modifikován a rozvinout se do různých fenotypů

GENY VELKÉHO ÚČINKU - MONOGENY

- velký projev, nedědičná složka vůbec, jen dána dědičnou složkou

= dědičnost kvalitativní povahy  urč. kvalitu

- větš. 2 alely – funkční nebo nefunkční

- jeden gen určuje 1 znak, zanedbatelný vliv prostředí – barva květu, listu

GENY MALÉHO ÚČINKU – POLYGENY

- mírný fenotypový projev, na projev 1 znaku vliv více genů = polygeny = polygenní typ dědičnosti

- kvantitativní znaky – dají se změřit ( délka, výška, hmotnost)

- 1 gen – malý fenotypový projev

- výrazný vliv prostředí

- polygeny – a) ve formě aktivní alely – velké písmeno – dominantní

b) neaktivní alely – malé písmeno

AABBCCDD x aabccdd  F1 AaBbCcDd

F1 x F1  F2- závislost kvantitativních vyjadřuje Gaussova křivka :

- nestačí jen počet alel, ale i jejich síla – nejsou všechny stejně silné

- praxe – černé plemeno – má hodně aktivních alel  černoch x běloška  vždycky černé dítě

- vliv prostředí – geneticky „horší“ mívají lepší výnosy v lepších podmínkách

DĚDIVOST (heritabilita) = hodnota jaký podíl má dědič. složka na celkovém projevu

Variabilita genotypová VF2 – VF1

koeficient dědivosti h2 = ----------------------------------- = ------------- < 1

Vcelk. (genotypová + prostř.) VF2

h2 = 1  vliv prostředí je nulový

h2 = 0  vyšší význam prostředí

- zemědělství, lékařství

 má smysl investovat do genetické složky, když je vliv prostředí malý

- s tím souvisí –

INBREDNÍ DEPRESE

INBREDING – základní metoda šlechtitelství

= příbuzenské křížení

- zvyšuje se, se zvyšujícím počtem křížení – úmrtí, snižuje kvalita

 nastává INBREEDNÍ MINIMUM – potomci nebo semena nejsou životaschopné

- domněnka – hromadění nefunkčních alel

dokonce ex. LETÁLNÍ ALELY – způsobují smrt

- v příbuzenském křížení se šíří

- prům. má čl. 5 letálních alel – malá šance, že se potkají 2 stejné

 mezi příbuznými větší riziko

- vyšlechtěné odrůdy – v přírodě by neobstály

- je to vidět na psech – příklad inbreední deprese

x opak –

HETERÓZA EFEKT – hybridní zdatnost

- zkvalitnění potomků v nepříbuzenském křížení

 vyšší počet heterozygotních kodominancí

SUPERDOMINANCE – dominantní alela je dominantnější v přítomnosti recesivní alely

GENETICKÁ INFORMACE A GENETICKÝ KÓD

- genetická informace je zapsána v nukleových kyselinách

GENETICKÁ INFORMACE = zpráva (zapsaná v DNA nebo v RNA) umožňující buňce a organismu realizaci určitého znaku

- g. i. je v NK zapsána pomocí GENETICKÉHO KÓDU

- při dělení buňky s přenáší z mateřské buňky nezměněná g.i.

- při nepohlavním rozmnožování přebírá vzniklá buňka 100% g.i. a při pohlavním jen část