Paryby, ryby, kruhoústí

Podkmen OBRATLOVCI

• DĚLENÍ TĚLA: tělo obratlovců rozdělujeme na hlavu, trup a ocas

• ZNAKY:

  • povrch těla kryje vícevrstevná pokožka – může vytvářet různé deriváty (přeměny) – pancíře, šupiny, peří, srst

  • struna hřbetní je u obratlovců v dospělosti redukovaná, mají vnitřní kostru, která může být buď chrupavčitá nebo kostěná

  • osu kostry tvoří páteř, složená z obratlů, lebka – chrání mozek a centra smyslů

• KONČETINY: jsou párové – ploutve, nohy, křídla (ptáků a letounů)

• DĚLENÍ OBRATLOVCŮ: mezi obratlovci rozlišujeme bezčelistnatce (kruhoústí) a čelistnatce (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci)

• DĚLENÍ OBRATLOVCŮ DLE KLADENÍ VAJEC: obratlovci se také dělí na ty kteří kladou vejce do vody – bezblaní (anamnia) a obratlovce jejichž vejce se vyvíjejí mimo vodu – blanatí (amniota)

• SOUSTAVY:

  • cévní soustava – je uzavřená. Pohyb krve obstarává srdce. Kyslík je krví přenášen pomocí červených krvinek, které obsahují barvivo hemoglobin

  • dýchací soustava – vodní obratlovci dýchají žábrami, suchozemští obratlovci dýchají plícemi (plicními vaky), někdy je vyvinuto dýchání povrchem těla (kůží)

  • nervová soustava – CNS i PNS (periferní NS = obvodové nervstvo)

  • smyslové orgány – dobře vyvinuté – zrak, sluch, rovnovážné orgány, čichové, hmatové ústrojí

  • vylučovací soustava – mají párové ledviny mezodermálního původu

  • rozmnožování – gonochoristé

Třída KRUHOÚSTÍ

• PODTŘÍDY:

  • Mihule – nepřímý vývoj, žijí ve slané i sladké vodě, přísavná nálevka s ústním otvorem

  • Sliznatky – přímý vývoj, žijí jen ve slané vodě, živí se bezobratlými, mají redukované oči

• JAK VYPADAJÍ:

  • vodní živočichové, hadovitě protáhlé tělo s nepárovým ploutevním lemem (nemají vyvinuty párové ploutve)

  • mají chrupavčitou kostru (zachovávají si strunu)

  • nemají čelisti, jejich ústa tvoří kruhovitá přísavka s rohovitými zuby

  • jejich kůže je hladká, vylučuje sliz

• JAK SE VYVÍJEJÍ: vývoj přes larvu – minohu, která se živí organickými zbytky v bahně. Larva se po třech až čtyřech letech mění v dospělou mihuli

• SMYSLY A NS: NS – velmi jednoduchá, malý mozek, smysly – po stranách těla je rozvinut proudový orgán

• ZÁSTUPCI: mihule říční, mihule mořská, mihule potoční, sliznatka cizopasná

Třída PARYBY

• ROZDÍL OD RYB: mají chrupavčitou kostru, plakoidní šupiny (stavba podobná zubům u savců), jen jedna heterocerkní (nesouměrná ploutev) – ocasní, nemají plynový měchýř

• PLOUTVE A ŠUPINY: ploutev mají nesouměrnou neboli heterocerkní ocasní, šupiny mají plakoidní (stavbou jsou podobné zubům savců)

• SOUSTAVY:

  • trávící soustava – paryby mají velký žaludek, střevo se spirální řasou (urychlení trávení) a nápadně velká játra – zásobárna tuku, hydrostatický orgán

  • dýchací soustava – mají 5 – 7 párů žaber, nemají plynový měchýř

  • cévní soustava – dvoudílné srdce, krev má vysoký obsah močoviny

  • vylučovací soustava – ledviny ústící do kloaky

  • nervová soustava – protáhlý mozek – mohutné čichové laloky a mozeček (centrum rovnováhy)

  • smysly – mají vynikající čich, slabší zrak, proudový orgán, vnímání elektrických podnětů pohybující se kořisti (Lorenziniho ampule na hlavě žraloka)

  • rozmnožování – vnitřní oplození. Samci mají párové pohlavní orgány. Jsou živorodí i vejcorodí.