Nižší rostliny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
6. Nižší rostliny
Stélkaté rostliny – řasy
Většinou autotrofní
Plastidy s barvivy – chlorofyl a, b, c a další
Typy stélek:
-
Monadoidní – jednobuněčná, jednojaderná, kapkovitý tvar, bičíky, světločivná skvrna
-
Kokální – jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá
-
Trichální – mnohobuněčná, vláknitá, jednojaderné buňky
(pokud funkčně rozlišená = heterotrichální) -
Sifonokladální – mnohobuněčná, vláknitá či vakovitá, mnohojaderné buňky
-
Pletivná – vývojově nejvyšší, mnohobuněčná, rozlišené funkce
Rozmnožování:
Vegetativní – dělením, rozpadem kolonií, fragmentací mnohobuněčných stélek
Nepohlavní – sporami
Pohlavní – spojením pohlavních buněk (gamet)
Červené řasy
Většinou mnohobuněčné
Vláknitá či pletivná stélka
Plastidy: chlorofyl a, fykoerytrin (červené), fykokyan (modré)
Zásobní látka: florideový škrob
Nejvíce v teplých mořích, zpravidla přisedle na skalách
Díky fykoerytrinu můžou pronikat až do hloubky 200 m
Agar – získávání vyluhováním stélek horkou vodou – mikrobiologie, potravinářství
Hnědé řasy
Plastidy: chlorofyl a, chlorofyl c, betakaroten, fukoxantin
Zásobní látky: sacharidy, oleje
Rozsivky:
Druhově nejpočetnější skupina hnědých řas
Kokální stélka
Jednotlivě nebo v koloniích
Dvoudílná křemičitá schránka
Rozmnožování dělením – zmenšování, obnovení velikosti při pohlavní fázi
Ve všech typech vod, v menším množství i v půdě
Bioindikátory znečištění vody
Schránky druho a třetihorních rozsivek vytvořily horninu zvanou křemelina – výroba skla, filtrů
Chaluhy:
Vývojově nejpokročilejší hnědé řasy
Stélka trichální až pletivná
Délka až 60 m
U dokonalejších – rhizoidy – přichycení ke dnu
Kauloid – „stonek“, fyloidy – „lístky“
Chladnější moře, přichyceny ke dnu u pobřeží
Chaluha bublinatá, bobulák, hroznovice (na hladině)
Využití jako hnojivo, palivo, výroba jodu, sody a potaše
Zelené řasy
Daly vznik vyšším rostlinám
Plastidy: chlorofyl a, chlorofyl b, betakaroten, xantofyl
Zásobní látka: škrob
Celulózní buněčná stěna
Převážně sladkovodní, menšina v mořích nebo na souši
Zelenivky:
Jedno nebo mnohobuněčná stélka
Jednotlivě nebo v souborech
Všechny typy rozmnožování
Pláštěnka – mělké vody, kaluže, půda, monadoidní stélka s bičíky
Váleč koulivý – kolonie bičíkovců
Zrněnka – kokální stélka, nejrozšířenější vzdušná řasa
Řetízovka – několikabuněčné ploché kolonie
Zelenivka – chlorela, využití v potravinářství
Vývojově nejdokonalejší typy mají makroskopickou trichální nebo pletivnou stélku
– např kadeřnatkaŽabí vlas – sifonokladální stélka, mírně tekoucí či stojaté vody
Spájivky:
Jedno nebo mnohobuněčné, nevětvené vláknité stélky
Rozmnožování – spájení – vznikne zygospora, padne na dno a v příznivých podmínkách z ní vyroste nový jedinec
Nepohlavní rozmnožování – dělením nebo rozpadem stélky
Šroubatka – šroubovitě stočené páskovité chloroplasty