Pletiva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KOŘEN
První při klíčení semene
Roste ve směru zemské tíže
Upevňuje rostlinu v zemi a čerpá z ní vodu a minerální látky
Ve vzdálenosti vrcholu od kořene vyrůstají kořeny postranní
Soubor kořenů se označuje jako kořenová soustava
Koření vyrůstající ze stonků se nazývají náhradní kořeny
STAVBA KOŘENE:
PŘEMĚNY KOŘENE:
V kořenech se shromažďují zásobní látky a přeměňují se na hlízy
Když tloustne s kořenem i stonek přeměňují se na bulvy
U cizopasných a polocizopasných rostlin se vyvíjejí jako přísavky a pronikají do hostitelských pletiv
vzdušné kořeny sají vzdušnou vlhkost a přijímají kyslík
příčepivé kořeny umožňují přichycování rostliny k podkladu
TYPY KOŘENE:
STONEK
nadzemní část kořene
na konci stonku vyrůstají pupeny, ty se dělí na 3 části články, uzliny, kolénka
STAVBA STONKU:
TYPY STONKŮ:
nadzemní část rostlin se nazývá prýt
bylinné stonky: - mají měkké, šťavnaté stonky, odumírají v jednom roce
lodyha: stonek byliny
stvol: lodyha bez listů zakončená květem
stéblo: dutá článkovaná lodyha s plnými kolénky
dřeviny: rostliny se zdřevnatělými stonky, typické zvětšování tloušťky stonku (druhotné tloustnutí) zúčastňují se ho dva meristémy kambium a felogen
KAMBIUM:
druhotné dělivé pletivo, jehož činností se zakládají směrem dovnitř stonku dřevní části a vně lýkové
jeho dělivá činnost začíná na jaře, kdy vznikají velké tenkostěnné buňky, které tvoří řídké dřevo
později se začnou vytvářet malé tlustostěnné buňky a ty tvoří hustší letní dřevo
vrstvám tvořeným za jeden rok se říká letokruhy
FELOGEN:
druhotné krycí pletivo
z vnějšku odděluje vrstvy korku (kůru)
při druhotném tloustnutí pokožka praskne a korek chrání vnitřek rostliny
proto felogen zastaví svou činnost v hlubších vrstvách a vytvoří nový
odumřelá pletiva se vylučují jako borka
v korkovém pletivu jsou čočinky, které jsou vyplněné odumřelými buňkami
PŘEMĚNY STONKU:
zásobárna vody: u kaktusů
jsou zelené → přejímají asimilační funkci listů
násadce (brachyblasty): u modřínů
kolce: větvičky vyvinuty jako trny
stonkové hlízy: vznikají ztloustnutím stonku a jsou to zásobní orgány
oddenky, které se mohou přeměnit v oddenkové hlízy, když je v oddenku moc zásobních látek
šlahouny: slouží k rozmnožování
úponky: umožňují popínání rostlin
VĚTVENÍ STONKU:
LIST
je plochý, rozčleněný na plochou čepel a stopkovitý řapík
hlavní funkcí listu je fotosyntéza, odpařování vody a vyměňování plynů
když jsou dužnatější, slouží jako zásobní orgány
Také mají krycí funkci
může být i bezřapíkatý (přisedlý)
první listy, které se vyvíjejí již v semenu, jsou dělohy
VNĚJŠÍ STAVBA LISTU:
VNITŘNÍ STAVBA LISTU:
POSTAVENÍ LISTU NA STONKU:
PŘEMĚNY LISTU:
trny
Úponky
U masožravých rostlin v lapací zařízení
Nebo jsou pokryty lepkavými trichomy
Někdy se přeměňují na květy a umožňuji pohlavní rozmnožování