21. Druhoústí živočichové ve vodním prostředí

21. DRUHOÚSTÍ ŽIVOČICHOVÉ VE VODNÍM PROSTŘEDÍ

DRUHOÚSTÍ

• mají 3 zárodečné listy

• prvoústa se postupně uzavírají buňkami

• ústa dospělého jedince se prolamují na opačném konci zárodku

• z ektodermu: vzniká sítnice v oku, nebo nervová soustava

• z mezodermu: vznikají svaly, kostra a orgány

• z entodermu: vzniká trávicí soustava

kmen: OSTNOKOŽCI

• výskyt: pouze mořští živočichové

• tělo: paprsčitě souměrné, na povrchu je vápenatá vrstva, ze které vyčnívají ostny

• trávicí ústrojí: ústní otvor na spodku těla ústí do Aristotelovy lucerny

řitní otvor na opačném konci

trubicová trávicí soustava

• ambulakrální soustava – soustava kanálků a váčků, kterými neustále proudí mořská voda – zároveň rozvádí kyslík a odvádí škodliviny

– zastává funkci pohybovou, dýchací, cévní i vylučovací

• pohyb: panožky

• rozmnožování: pohlavní – gonochoristé

• vývoj: nepřímý – larvy bilaterální souměrnost (dvoustranně souměrné)

• význam: bioindikátory mořské salinity (nesnáší sníženou salinitu), potrava jiných živočichů i lidí (vajíčka ježovek, sumýši)

třída: Lilijice

• už od prvohor

• připomínají rostliny

• kalichovité tělo

• mají stvol

• ramena přisedlá

• kořenovité výběžky – upevňují je

třída: Hvězdýši

podtřída: Hvězdice

• tělo tvaru pětipaprsčité hvězdy

• volně pohyblivé

• dravé, živí se mlži (panožkami dlouho a trpělivě otvírají lastury, až se vysílení mlž otevře, mezi otevřené lastury vnoří „chobot“ a mlže vysaje)

• při přemnožení – vyhubí měkkýše, ničí korálové útesy

podtřída: Hadice

• terčovité tělo

• schopné odhodit rameno (obrana) – autotomie

• volně pohyblivé

třída: Ježovky

• tělo: velmi měkké, jedlé, s dlouhými ostny (obrana před nepřáteli)

• volně pohyblivé: pomalu lezou po skalách a seškrabávají řasy

• panožkami se mohou pevně přisát ke skále – neodtrhne je ani silný příboj

třída: Sumýši

• = mořské okurky

• vypadají nevábně

• tělo: válcovité, má krátké ostny, měkké

• volně pohybliví

• pochoutka – hrozí jim vyhubení

kmen: POLOSTRUNATCI

• žijí převážně na mořském dně

• výchozí vývojová skupina strunatců

• stejné znaky se strunatci: jícen se dvěma řadami žaberních štěrbin, hřbetní nervový pruh

• zástupce: žaludovec malý

kmen: STRUNATCI

• živočichové s dvoustranně souměrným tělem

• tělo je tvořeno 3 zárodečnými listy (ektoderm, entoderm, mezoderm)

• druhotná tělní dutina – coelom

• oporou těla je vnitřní kostra, její základ tvoří hřbetní struna (jediná opora těla), u vyšších obratlovců je postupně zatlačována páteří (objevuje se pouze v určité části embryonálního vývoje)

• dýchání: žaberní štěrbiny – prolamují se v hltanu, u vyšších obratlovců se objevují pouze v určité oblasti embryonálního vývoje, později zanikají

• nervová soustava: trubicovitá

• cévní soustava: uzavřená (výjimkou jsou pláštěnci) a srdce na břišní straně těla pod trávicí soustavou

• trávicí soustava: trubicovitá – prochází podélně středem těla, řitní otvor vyúsťuje vždy před koncem těla, a tím vzniká pravý (postnatální) ocas – v embryonální části vývoje se objevuje u všech strunatců

• rozmnožování: gonochoristé nebo hermafrodité