Původ a vývoj člověka

Nadčeleď: Hominoidea

Řád: Nehetnatci (primáti- Primates)

Podřád: Poloopice

Podřád: Vyšší primáti

Skupina: Ploskonosí

Skupina: Úzkonosí

Nadčeleď: Cercopithecoidea

Nadčeleď: Hominoidea

Čeleď:Gibonovití

Čeleď:Hominidae

Podč.:Orangutanovití

Podč.:Homininae

Tribus: Gorily

Tribus: Hominini

Šimpanzi

Australopithecus

Paranthropus

Lidé

První primáti navazují na hmyzožravce -> poloopice – z nich se oddělili vyšší primáti (nezávisle na sobě skupina ploskonosých a úzkonosých).

Úzkonosí - nadč. Cercopithecoidea ->vede k opicím starého světa (paviáni, makakové, kočkodani, hulmani)

nadč. Hominoidea – č. Gibonovití a č. Hominidae

Z vývojové větve hominidů se nejdř. oddělili orangutani (před 11 mil let)-> gorily (9-8 mil)->šimpanzi (6-5 mil) = nejbližší příbuzní člověka.

- člověk je posledním a vývojově nejvyšším článkem soustavy živočichů

• primitivní primáti začali velmi brzy zručně šplhat po stromech

• aby dokázali dobře šplhat, potřebovali zvládnout dvě věci : uchopovat věci a odhadovat vzdálenosti

- jejich zvládnutí jim umožnili dva charakteristické znaky primátů :

oči dopředu- binokulární vidění

chápavé prsty

• 1. nálezy č. Hominidea – 32 mil. let staré (živili se rostlinou stravou- velké stoličky)

• > z nich – přímý předek lidoopů a čl. Proconsul (konec třetihor – miocén)

  • 22 – 20 mil.let

  • lesy V Afriky (kolébka lidstva vůbec)

  • pohybovali se po čtyřech končetinách po stromech a občas i slezli

• pohyb zem. kůry -> rozdělen na 2 skupiny

- Z – přetrval les - > gorily, šimpanzi

- V – přizpůsobení suchu (savany) -> dvounožci (4 mil. let)

• společně s ním – Dryopithecus – 15 mil. let, už i jiné kontinenty (Evropa)

- 15 mil let – rozštěpení větve -> dál už jen předchůdci člověka (ne lidoopů)

- na této linii vývoj typicky lidských znaků = proces HOMINIZACE (postupně, zcela až Homo)

Hominizace : 3 komplexy znaků

1. změna stavby hrudníku a hor. končetiny (týká se i lidoopů)

- hrudník soudečkovitý (hloubka menší než šířka)

- pohyblivost v ramenním kloubu se zvětšuje – čl. člověk si dosáhne všude po těle

2. změna dol. končetiny ( jen Hominidea)

- pletenec = pánev

- stehenní kost-> nejdelší a nejmohutnější

- mění se směr zakloubení (x v pravém úhlu k ose páteře)

- podélná a příčná klenba

3. lebka a ruka (jen Australopithecus, Homo)

- zasouvání obličejové části pod mozkovnu

- parabolický zubní oblouk

- zvětšení mozkovny

- zjemnění motoriky, proporce ruky

- týlní otvor ze spodu

RAMAPITHECUS (12-14 mil. let)

• 1. přímý předek

• Afrika, i Asie – mladší nálezy

• rostlinná strava, chůze po dvou

AUSTALOPITHECUS (2-5 mil. let)

- první živočich, kt. se pohyboval ve vzpřímené poloze (stopy v Tanzánii), ale nebyla ještě zcela dokonalá

• více druhů – A. africanus ( = opice z jihu Afriky – prof. Raymond Dart – nalezl dítě -> o 10 let později – prof. Broom nález dospělého A. – Dart prosadil svou domněnku – nalezen chybějící článek, kt. vědci hledali), mozek – 450 cm3