ŽAHAVCI (1)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- liší se rozmnožováním
- hlavně tropické oblasti
Čtyřhranka fleckerova
= čtyřhranka smrtelná nebo také mořská vosa
- smrtelně jedovatá
- nejsilnější jed na světě
- okolí Austrálie
- zvon asi 25 cm
- tenká lepkavá chapadla až 3 m
- požahané místo potřít octem a volat tísňovou linku
Korálnatci (Anthozoa)
-mořští, nejčastěji v mělkých vodách mezi obratníky
- pouze typ polypa, přisedlí
- žijí v koloniích
- mají horninotvorný význam
- skelet, láčka rozdělena septy
- kromě sasanek vytvářejí kosterní útvary z rohovitého albumoidu koralinu nebo z CaCO
- hermafrodité i gonochoristé
1) Osmičetní
- tvoří kolonie, často v akváriích
- osm přepážek v láčce
- osm chapadel
Korál červený
Varhanitka
Ruka mrtvého muže
Venušin vějíř = rohovitka
Pérovník
2) Šestičetní
- nejsou přísně dodržovány násobky šesti
- násobky 6 v přepážkách
a) Sasanky
- nikdy netvoří schránky
- kostru tvoří vápenité jehličky v ektodermu
- ohebné tělo, rosolovitá mezoglea
- žijí jednotlivě (solitérní živočich), někteří žijí v symbióze s rakem nebo s krabem;
- 12 až několik set zatažitelných chapadel s žahavými buňkami
- pohyb pomocí nožního terče
- živí se dravě
Sasanka koňská - velikost 5-7 cm, Evropa, má 192 ramen, dožívá se až 60 let
Sasanka pláťová
Karafiát mořský - má až 1000 chapadel
b) Koráli = větevníci
- tvoří útesy
- tvoří vápencovitý exoskelet
- kolonie mají tvar bochníkovitý i keřovitý
Větevník mozkový
Houbovník obecný
příklady symbiózy dvou živočišných druhů patří vztah sasanek s rybami klauny (Amphiprion sp.). Přestože jde o fakultatinví symbiózu, tj. vzájemné soužití není oba druhy životně důležité, je tento vztah výhodný jak pro sasanky, které teritoriální klauni úporně brání před vetřelci, tak i pro rybky, které mezi žahavými chapadly sasanek nalézají ochranu. Sasanky také konzumují zbytky potravy po klaunech. Žahavé buňky sasanek klaunům neškodí, neboť již mladým rybám se na kůži vytvářejí látky identické s povrchem sasanek. Tímto mechanismem je zabezpečeno, že sasanky nevnímají klauny jako cizorodý prvek a při kontaktu s rybami nevylučují svůj nebezpečný toxin.