bakterie, sinice

Oddělení: Bakterie (Bacteria)

= prokaryontní organismus

Podle výživy dělíme:

• Heterotrofní bakterie – uhlík přijímají z organických látek

• Autotrofní bakterie – dovedou syntetizovat organické látky z CO2 fotosyntézou. Obsahují bakteriální chlorofyl = bakteriochlorofyl.

Spóry

• Tvoří bakterie za nepříznivých podmínek.

• Bakterie ztrácí část vody, cytoplazma se zahustí a vytváří další vrstvy, které chrání buňku. Spóry přežívají mnoho let, odolávají i teplotě 1000C.

• Za příznivých podmínek přijímají vodu a mění se v normální bakteriální buňku.

Tvary bakterií

• kulovité = koky

• tyčinkovité

• bacily

Rozmnožování bakterií

• Nejtypičtější je dělení.

• Molekula DNA se zdvojí (replikuje), čímž vzniknou dva chromozómy.

• Každý přijde k opačnému pólu buňky, buňka roste do délky, uprostřed se vytvoří přehrádka tvořená plasmatickou membránou a buněčnou stěnou.

• Za příznivých podmínek probíhá každých 20 minut.

• Konjugace bakterií (méně často).

• Dvě bakterie si mezi sebou vymění část DNA – díky výběžkům fimbriím (sex pili)

• V tomto případě bakterie kromě jaderné DNA obsahuje ještě mimojadernou DNA. Tu označujeme jako plazmid.

Plazmidy

• Vznikají odchlípením jaderné DNA, mají kulovitý tvar.

• Slouží jako vektory v genovém inženýrství.

• Druhy plazmidů

  • Rezistentní – obsahující geny odpovědné za rezistenci vůči antibiotikům

  • Plazmidy odpovědné za schopnosti baktérie trávit neobvyklé látky např. toluen nebo kyselinu salicylovou

Rozdělení bakterií podle vztahu k O2

• Aerobní bakterie – potřebují kyslík ke své existenci

• Anaerobní bakterie – v přítomnosti kyslíku hynou

• Fakultativně anaerobní bakterie – v přítomnosti kyslíku ho dýchají. V nepřítomnosti kyslíku využívají k dýchání jiné látky např. NO3-

Rozdělení bakterií podle vztahu k makroorganismům:

1. Symbiotické – bakterie je prospěšná makroorganismu. Výhody jsou na obou stranách. Příklad: Escherichia coli

2. Saprofytické – využívají odpadních produktů organismu. Např. ostatní střevní bakterie, bakterie pokožky

3. Parazitující – svými produkty makroorganismu škodí. Např. Neisseria gonorrhoae = původce kapavky

Zvláštní typy bakterií:

• Nitrifikační bakterie

  • Přeměňují amoniak na dusičnany (aerobní bakterie). Jsou obsaženy v půdě, podpoříme je okopáváním (kypřením půdy)

• Denitrifikační bakterie

  • Přeměňují dusičnany na amoniak a dále na plynný dusík (anaerobní bakterie). Okopáváním (kypřením) jejich likvidace

• Hlízkovité bakterie

  • Žijí na kořenech bobovitých rostlin. Dokážou přeměnit vzdušný dusík na organickou formu. Vážou vzdušný dusík a obohacují půdu a rostliny o prvek, který má pro růst rostlin zásadní význam.

  • Jedná se specifickou symbiózu – kořeny bobovitých dodávají bakterii nezbytnou energii pro přeměnu dusíku vázaného trojnou vazbou N2 redukce vazby – z oxidačního čísla dusíku 0 na -III (podoba amonného kationtu) NH4+