Dýchací soustava

PLICNÍ VENTILACE, DÝCHACÍ POHYBY, MECHANISMUS DÝCHÁNÍ - pojmy

• dýchací svaly: bránice, mezižeberní svaly, při výdechu i břišní

• dýchání: žeberní (více u dospělých) × brániční (více u dětí)

• vdech = aktivní proces, vzduch nasáván, plíce se rozepínají, bránice se pohybuje směrem dolů

• výdech = pasivní proces, vzduch vypuzován, plíce se smršťují, dýchací svaly ochabují, bránice směrem nahoru

• vitální kapacita plic = maximální množství vzduchu, které můžeme vydechnout po největším možném nádechu (cca 4 litry) – spirometr

• dechový objem = objem vzduchu, který se vymění při každém vdechu (cca 0,5 litru v klidu)

• dechová frekvence = počet vdechů za minutu (cca 16 v klidu)

• minutový dechový objem = objem vzduchu vyměněný za minutu (cca 8 litrů = 0,5 litru × 16 dechů)

• inspirační rezervní objem = objem vzduchu, který můžeme ještě usilovně vdechnout po klidném nádechu (až 3 litry)

• exspirační rezervní objem = objem vzduchu, který můžeme ještě usilovně vydechnout po klidném výdechu (do 1,5 litru)

• reziduální plicní objem = objem vzduchu, který není možné z plic vydechnout (0,5–1 litr)

• při dýchání se nevyužívá všechen vzduch, část ho zůstává nevyužita v dýchacích cestách → mrtvý prostor

• kyslíkový dluh = prací zatížené svaly mohou část energie získávat štěpením glykogenu na kyselinu mléčnou (anaerobní glykolýza – bez kyslíku!), po práci dočasné zvýšené dýchání zajišťuje splácení takto vytvořeného kyslíkového dluhu (doplnění kyslíku v Hb, oxidace laktátu)

• hypoxie = snížené zásobování buněk kyslíkem (průvodní jevy - modrání kůže a rtů)

• anoxie = úplná absence kyslíku

• apnoe = bezdeší (inspirační a. – zadržení dechu po nádechu, expirační a. – zadržení dechu po výdechu)

ŘÍZENÍ DÝCHÁNÍ, DÝCHACÍCH POHYBŮ

• neurony dýchacího centra – schopnost cyklické tvorby vzruchů (→ automacie, rytmicita)

• centrum: prodloužená mícha, hypothalamus

• samostatnost není úplná – chemoreceptory v cévách (aktivace např. při snížené hladině kyslíku)

• aktivita vycházející z mozkové kůry – volní dýchání

VÝMĚNA PLYNŮ

• vnitřní dýchání - výměna mezi tkáněmi a krví

  • CO2 produkovaný tkáněmi difunduje do do krve, kde se mění na hydrogenuhličitanový anion a proton

    • díky produkci H+ dochází k okyselení, které snižuje afinitu hemohlobinu ke kyslíku

  • kyslík je tedy uvolněn pro tkáně

• zevní dýchání - výměna plynů mezi plicními sklípky a krví

  • CO2 přinášený krví proniká do alveol a je vydechován

  • vdechovaný kyslík difunduje do krve a je rozváděn ke tkáním

CHOROBY, NEMOCI A PORUCHY DÝCHACÍ SOUSTAVY

• rýma: alergická nebo infekční, zvýšená tvorba hlenu

• chřipka: virus, kapénková infekce

• katary dýchacích cest: virové i bakteriální

• angína: zánět mandlí (hnisavá, spálová)

• zápal: plic, průdušnice, průdušek

• astma: křeče hladkého svalstva, zúžení průdušek a zvýšená produkce hlenu

• tuberkulóza: vede k rozpadu infekční tkáně, agens Mycobacterium tuberculosis

• rakovina plic: nádorové onemocnění často spjaté s kouřením