Dýchací soustava

DÝCHACÍ SOUSTAVA

• udržuje stálou výměnu plynů mezi tělem a vnějším prostředím (příjem kyslíku, vylučování oxidu uhličitého)

• dýchací soustavu člověka můžeme rozčlenit na dvě části:

  • část vodivá

    • horní cesty dýchací: dutina nosní, nosohltan → obranný nepodmíněný reflex: kýchání

    • dolní cesty dýchací: hrtan, průdušnice, průdušky → obranný nepodmíněný reflex: kašlání

  • část respirační (plíce)

• rozlišujeme dva typy dýchání:

  • vnější dýchání (plicní) = výměna dýchacích plynů mezi plicními sklípky a krví

  • vnitřní dýchání (tkáňové) = výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáněmi

DÝCHACÍ CESTY

• dutina nosní = cavum nasi

  • nosní dírky – nosohltan – nozdry (= choany)

  • podklad nosu tvoří nosní kůstky

  • svislá přepážka ji dělí na dvě nesouměrné poloviny

  • sliznice:

    • čichová část (nažloutlá) – senzorická část

    • dýchací část (růžová) – tlustá, prokrvená, obsahuje hlenové žlázky

  • funkce: předehřátí, zvlhčování vzduchu, zbavení prachu

• vedlejší dutiny nosní (paranazální sinusy)

  • v kostech čelní, klínové, čelistní

  • vystlány tenkou sliznicí

  • možnost zanícení (→ nepříjemný zánět dutin)

  • význam: odlehčení lebky

• nosohltan = nasopharynx

  • horní část hltanu (spojení s trávicí soustavou)

  • spojen Eustachovou trubicí se středním uchem

  • nosohltanové mandle („adenoidní vegetace“, lymfatické uzliny) → možnost zbytnění

• hrtan = larynx

  • chrupavčitá část (6 cm)

  • chrupavky: štítná, prsténcová, hlasivkové, příklopková → spojení klouby a vazy

  • orgán fonace (tvorba hlasu): od hlasivkových chrupavek jsou ke štítné chrupavce napnuty hlasivkové vazy

  • křížení dýchacích cest s trávicími – otevírání/zavírání příklopky hrtanové (epiglottis) – odděluje hrtan a hltan

  • nejužší místo dýchacích cest (alergie → zbytnění sliznic → hrozí i udušení!)

• průdušnice = trachea

  • cca 12 cm trubice nacházející se před jícnem

Tvorba hlasu

• probíhá pomocí hlasivky, jež je podložena hlasivkovými vazy

  • vazy se díky pohybům chrupavek a svalů pohybují - napínají se, přibližují a oddalují

• napjaté hlasové vazy se při výdechu rozechvívají a vzniká tón

  • tón je rezonancí v dutinách nad hrtanem formován do barvy lidského hlasu

• podkovovité chrupavky (15–20) spojené vazivem – pohyby hlavy

• zadní strana blanitá (vazivo) – změny průsvitu (např. při hlubokém nádechu)

• ve sliznici množství hlenových žlázek

• ochranné zařízení dýchacích cest – řasinkový epitel

• průdušky = bronchi

  • 2 chrupavčité trubice, ve které se ve výši čtvrtého hrudního obratle (Th 4) dělí průdušnice

  • vstupují do plic a dále se dělí na průdušinky (bronchioly) n-tého řádu (dle počtu dělení)

PLÍCE = pulmo

• hlavní párový respirační orgán umístěný v hrudní dutině; levá plíce 2 laloky, pravá plíce 3 laloky

• kryty blánou poplicnicí (srůstá s plicním vazivem), která přechází v pohrudnici (vystýlá hrudní dutinu) → mezi nimi pohrudniční štěrbina/dutina s tekutinou (klouzání obou blan při dýchacích pohybech)

• v pohrudniční dutině podtlak, drží plíce rozepjaté – při průniku vzduchu (např. úraz hrudníku) → pneumotorax (dochází ke smrštění plic)

• obě plíce odděleny mezihrudím (mediastinum)

• plicní báze (základna) leží na brániční klenbě

• plicní branka (hilus) – vstup/výstup cév

• plicní váčky s plicními sklípky (alveoly; jedna vrstva buněk, průměr 0,3 mm, až 400 miliónů sklípků, plocha 80–100 m2) – dochází k přestupu plynů po tlakovém spádu (parciální tlak, fyzikální principy)