Nervová soustava

Části mozku

• prodloužená mícha

• most Varolův

• střední mozek

  • p.m, m.V a s.m ► mozkový kmen = nejstarší č.

• mozeček

• mezimozek

• koncový mozek

  • prodloužená mícha

    • stavbou se podobá páteřní míše

    • uvnitř je IV. komora mozková

    • složité vegetativní reflexy

    • ze zadní části

    • centrum reflexní činnosti

  • mozeček

    • u nižších obratlovců jednoduchý - 2 polokoule spojené červem mozečkovým

    • u savců se připojuje Varolův most (pons Varoli)

    • mohutně vyvinut u obratlovců s vysokými nároky na rychlou a přesnou koordinaci motoriky (žraloci, ptáci, savci)

    • ze zadní části

    • řídí rovnováhu těla, přesné koordinované pohyby (jemná motorika)

  • střední mozek

    • dvouhrbolí, u savců čtverohrbolí

    • mohutně vyvinut u obratlovců s převážně optickou orientací (ryby, ptáci)

    • ve dvouhrbolí končí primární optické dráhy, senzorické nervy z postranní čáry, vnitřního ucha atd.

    • nejvyšší hybné ústředí a ústředí nepodmíněných reflexů orientačních a pohotovostních

    • ze střední části

    • ovlivňuje činnost kosterního svalstva

    • zrakové reflexy

    • řídí pohybové reakce na zrakové a sluchové podněty, řídí souhru očí

  • mezimozek

    • uzavírá III. komoru mozkovou

    • hypothalamus - nejvyšší vegetativní centra (termoregulace, osmoregulace, krevní tlak, neurosekreční aktivita)

    • na hřbetní straně mezimozku se vychlipuje parietální a pineální orgán

    • tvořen párovými útvary vejčitého tvaru – thalamus + hypothalamus

    • talamus (= hrboly):

      • párový útvar z šedé hmoty

    • hypotalamus (= podhrbolí):

      • nejvyšší reflexní centrum pro řízení činnosti vnitřních orgánů

      • nadřazený prodloužené míše

    • parietální - u kruhoústých a hatérie zřetelná stavba oka (temenní oko); pineální = epifýza (šišinka)

  • koncový mozek

    • u primitivních obratlovců představuje pouze čichové pouzdro - tvar párových měchýřků, na jejich spodině bazální zauzlina

    • stěna hemisfér = plášť, tvořený mozkovou kůrou

    • původně je šedá hmota překryta bílou a tvoří palaeopallium, to v dalším vývoji poklesne a přetrvá ve formě čichového centra

    • současně se dorzálně diferencuje další část šedé hmoty archipallium, u plazů má tendenci proniknout k povrchu mozku

    • mezi archipalliem a palaeopalliem se zakládá neopallium (již u některých plazů), mohutně se rozvíjí, překrývá archipallium a šedá hmota se dostává na povrch - tento proces je významný u primátů

    • neopallium se stalo integračním a řídícím asociačním centrem