Svalová soustava

○ Aby byla možná svalová kontrakce musí tam být ATP (krátkodobé) – aby

fungovalo jako zdroj energie – musí se rozštěpit <- enzymy

■ Kreatinfosfát – zdroj pro výrobu ATP – taky krátký
■ glykogen = velká molekula složená ze základních stavebních jednotek

= glukóza

3

● může se rozdělit na glukózy – zdroj pro ATP

○ aerobní zpracování – dostatek kyslíku – vzniká větší

množství ATP

■ přes krebsův cyklus - 36 molekul ATP

○ anaerobní zpracování – nedostatek kyslíku – vzniká

malé množství ATP

■ přes glykolýzu - 2 molekuly ATP
■ tvorba laktátu (k. mléčná) – když se nahromadí

ve velkém množství – křeče

■ tělo jede na kyslíkový dluh

○ Co se stane po smrti?

■ Svaly nejsou schopné jít z kontrakce do uvolnění (došly rezervy ATP a

nové se nevytváří) – není to napořád (díky ničení svalových buněk

○ Typy:

■ Bílá svalová vlákna – obsahují malé množství myoglobinu = bílkovina

schopná vázat kyslík – nízký obsah

● Trochu mitochondrií, jsou schopné rychlé kontrakce, málo

vytrvalé – spotřebují moc energie

■ Červené – velké množství myoglobinu a mitochondrií – vydrží déle
■ Červená vlákna přechodného typu – kombinace bílých a červených

vláken – nejčastější

● Srdeční = myokard

○ Jednojaderné buňky, občas vícejaderné
○ Svalové buňky jsou mezi sebou propojené = příčné můstky
○ CNS může ovlivnit myokard – zpomalení, zrychlení
○ Stahování ovlivňuje převodní systém srdeční

4

KOSTERNÍ SVALOVINA

● Příčně pruhované
● Musculus = m. = sval
● Musculi = mm. = svaly

Funkce: pohyb, termoregulace, ochrana, drží orgány na místech, cirkulace krve

Množství svalové hmoty:

● +- 600 svalů
● Muži = 36–40%
● Ženy = 32-35%

Stavba svalu z makroskopického hlediska:

● Svalové bříško – nejširší
● Na povrchu svalová povázka = fascie – tenká vazivová blanka
● Většina svalů jsou na kosti napojené přes šlachy = tendo
● Každý sval má začátek (=origo) a konec (= úpon = insertio)
● Při proříznutí je sval tvořen ze snopečků

○ u velkých svalů se snopečky sdružují do snopce
○ skládá se ze svalových buněk a uvnitř jsou svalové vlákna

Chemické složení svalů:

● Voda – 74 % u dospělého, u dětí větší – 82%
● 24-25% organická složka (aktin, myosin, ATP, myoglobin, glykogen)

○ U dětí menší počet bílkovin (menší výdrž), muži mají víc bílkovin než ženy

● 1% anorganická složka – vápenaté ionty, sodné, draselné, hořečnaté

5

Inervace svalů:

● Nervosvalová ploténka – zakončení nervů

○ Funguje na typu synapse

● Hybná (motorická jednotka) = soubor svalových vláken ovládané jedním nervem

○ Čím větší počet svalů, tím menší přesnost

Poruchy svalové funkce:

● Paréza = částečné ochrnutí
● Plegie – úplné ochrnutí
● Hyperkinézy

○ Tiky – neurologický původ
○ Spasmy – záchvatovité, déle trvající křeče
○ Tremor – rytmický třes – Parkinson

Typy svalů:

● 1. Podle tvaru: kruhový, oblý, široký, štíhlý
● 2. podle směru snopů: přímý, příčný, šikmý
● 3. podle počtu hlav: dvoj (biceps), troj (triceps), čtyř (kvadriceps)
● 4. podle funkce:

○ Flexory = ohybače
○ Extenzory = natahovače
○ Adduktory = přitahovače
○ Abduktory = odtahovače
○ Sfinktery = svěrače
○ Dilatátory = rozvěrače
○ Synergisté – pracují společně
○ Antagonisté – pracují protichůdně

Svaly hlavy:

● Mimické, žvýkací – patří do orofaciální soustavy – cavum oris = ústní dutina
● Mimické:

○ Vazivová šlacha klenby lební = galea aponeurotica

■ Vepředu se napojuje na sval čelní = m. frontalis
■ Vzadu na sval týlní = m. occipitalis

● Tahá obočí nahoru

○ Kruhový sval oční = m. orbicularis oculi

■ Vyplňuje víčka – oční štěrbina – otevření, pootevření

○ Kruhový sval ústní = m. orbicularis oris

■ Vyplňuje rty – přitlačení rtů k zubům, otevírání, zavírání

○ Tvářový sval = m. buccinator – nejmohutnější lidský sval

■ Uplatňuje se u lidí co hrajou na dechový nástroj

6

● Žvýkací:

○ Pohyb horní a dolní čelisti
○ Zevní sval žvýkací = m. masseter

■ Vzniká na jařmové oblouku dolní čelisti

○ Spánkový sval = m. temporalis

■ Přitahuje čelisti k sobě

Svaly krku:

● M. platysma = povrchový kožní sval

○ Volně, u nás hodně redukovaný – s věkem ochabuje (má držet kůži napnutou)

– pověšená kůže

● Zdvihač hlavy = m. sternocleidomastoideus

○ Začíná rukojetí hrudní kosti, klíční kost – jde nahoru a upíná se na bradavkový

výběžek kosti spánkové = processus mastoideus

○ Umožňuje pohyb do stran

● Svaly připojené na jazylku – nadjazylkové a podjazylkové svaly

○ Udržuje hrtan ve správné poloze

● M. longus capitis = dlouhý sval hlavy – propojuje krční obratle s lebkou
● M. longus colli = dlouhý sval krku – propojuje krční obratle s hrudními
● Kloněné svaly

Svaly trupu přední strana:

● m. pectoralis major = velký prsní sval

○ začátek na břišní pochvě, sternu, klíční kosti – upíná se na kosti pažní
○ (posílení – kliky)
○ ovlivňuje i pohyb kosti pažní
○ pomocný dýchací sval

● m. pectoralis minor = malý prsní sval

○ začátek: 3-5 žebro – upíná se na zobcovitý výběžek (lopatku)
○ umožňuje pohyb lopatek
○ pomocný sval dýchací

● m. subclavius = podklíčkový sval

○ začátek: 1. žebro – úpon na klíční kost
○ pomocný dýchací sval

● m. serratus anterior = pilovitý sval

○ od 1–9 žebro – lopatka
○ pohyb lopatek

● mm. Intercostales externi et interni = mezižeberní svaly vnější a vnitřní

○ pomocné dýchací svaly

● diaphragma = bránice

○ hl dýchací sval

7

○ při kontrakci – směr dolů
○ při ochabnutí – směr nahoru
○ plochý sval – odděluje dutinu hrudní od břišní
○ šlašitý střed – shora nasedá srdce
○ otvory: díra pro aortu, otvor pro jícen, dolní dutou žílu
○ škytavka = křeč bránice – zacpe epiglottis = příklopku hrtanovou

■ aby přestala zadrž dech
■ v děloze děti škytají – polykají vzduch jako obojživelníci

● aji chvíli po narození

● m. rectus abdominis = přímý břišní sval

○ shora je překrytý vazivovou plochou = vazivová pochva
○ linea alba – dělí sval na 2 půlky
○ je rozdělen 3mi vodorovnými přepážkami příčně
○ od mečovitého výběžku, konce chrupavek žeber – na stydkou kost
○ funkce: přitáhnutí hrudi k břichu, drží vnitřní orgány pohromadě – břišní lis,

pomocný sval dýchací

● šikmé břišní svaly vnitřní a vnější = m. obliquus internus et externus abdominis

○ tvoří boční strany dutiny břišní, rotace trupu

● příčný sval břišní = m. transversus abdominis

○ v hluboké vrstvě, břišní lis

● Čtyřhranný sval bederní = m. quadratus lumbolum

○ Hluboko, u bederní páteře, pomáhá k pohybu bederní páteře

Svaly trupu zadní strana:

● Trapézový sval = m. trapezius

○ Tvar trojúhelníku
○ Od týlní kosti – oblast krční – hrudní – bederní (jen začátek) – upíná se na

klíční kost, lopatku

■ Směr nahoru

○ Pohyb lopatky

● Široký sval zádový = m. latissimus dorsi

○ Ze střední části páteře na začátek křížové oblasti – kost pažní
○ Pohyb paže

● Svaly pánevního dna – inkontinence = únik moči

○ Mohou ochabnout po přirozeném porodu – trvá to pár dní

Horní končetina:

● Sval deltový = m. deltoideus

○ Začátek na klíční kosti, lopatce – kost pažní
○ Zdvihání paže, pohyby lopatky

● Biceps = dvojhlavý sval pažní = m. biceps brachii

8

○ Hlavy začínají na lopatce – k. vřetení
○ Přitahuje paži
○ Vnitřní strana

● Triceps = trojhlavý sval pažní = m. triceps brachii

○ Začátek na lopatce nebo k. pažní – k. loketní

Dolní končetina:

● Od pánevní kost po stehenní

○ Velký sval hýžďový = m. gluteus maximus
○ Střední = m. gluteus medius
○ Malý = m. gluteus minimus

● Krejčovský sval = m. sartorius

○ Z pánevní kosti – spirálovitě přes stehno – k. holení
○ Nejdelší sval
○ Pohyb kolene, pohyb nohy přes nohu

● Čtyřhlavý sval stehenní = m. quadriceps femoris

○ Pánevní kost, stehenní – holenní

● Dvojhlavý sval stehenní = m. biceps femoris

○ Pánevní, stehenní – lýtková
○ Antagonista 4hlavého

● Trojhlavý sval lýtkový = m. triceps surae

○ Stehenní, 3. hlava od kosti lýtkové – sbíhají se v Achillovu šlachu – k. patní
○ Postavení na špičky