Tkáně. Vylučovací soustava

MOČOVÝ MĚCHÝŘ = vesica urinaria

• za sponou stydkou, objem 500-700 mililitrů

• nucení na močení už při náplni 350 mililitrů

• u žen močový měchýř větší

MOČOVÁ TRUBICE = urethra

• ženy 3–4 cm, muži 20–22 cm

• svěrače:

  • vnitřní - vůlí neovladatelný

  • vnější - vůlí (částečně) ovladatelný

CHOROBY VYLUČOVACÍ SOUSTAVY

• ledvinový písek, ledvinové kameny: vede k ledvinové kolice

• hyperaktivní měchýř: pocit na močení mnohem dříve než u normálního

• polycystické ledviny: tvoří se cysty (dominantně dědičné onemocnění)

• selhání ledvin: k správné funkci stačí i jedna ledvina, jinak dialýza, transplantace (ledvina se přidává, pacient má poté tři – ušetří se operace)

• pyelonefritida: infekční onemocnění ledvinné tkáně mezi nefrony

• záněty ledvin: akutní glomerulonefritida (důsledek streptokokové infekce, zvyšuje se TK, v moči krev a krevní bílkoviny) × chronická glomerulonefritida (obdobné příznaky, dlouhotrvající, může vést až k selhání ledvin)

FYLOGENEZE VYLUČOVACÍ SOUSTAVY

Funkce

• osmoregulace

• vylučování odpadních látek (odpadní produkty metabolismu = voda, oxid uhličitý, dusíkaté látky)

• vylučovací orgány - specializovány k exkreci, regulace obsahu vody a solí v těle

• odpadní látky - především dusíkaté (různé formy)

  • amoniak/amonné soli (pro tělo jedovatý - vylučován přímo/převáděn na kyselinu močovou, močovinu)

  • močovina

  • kyselina močová

  • močovina i amoniak

• osmoregulace odlišná u vodních a suchozemských živočichů

  • mořští bezobratlí - tělní tekutiny mají podobné složení jako mořská voda - Porifera (houbovci), Cnidaria (žahavci), Echinodermata (ostnokožci)

  • sladkovodní bezobratlí - tělní tekutiny obsahují větší koncetrace solí než jsou ve vodě (= hypertonické prostředí)

  • suchozemští živočichové - důležité zamezit ztrátě vody a solí (zpětná resorpce)

Jednobuněčné organismy

• kontraktilní vakuoly - hromadění přebytečné tekutiny, poté jednorázově odváděna mimo buňku

Mnohobuněční živočichové

• vylučovací orgány = nefridie - ústí na povrch těla

• protonefridie (původní) = terminální buňky + vývodný kanálek ústící na povrch těla

  • 2 základní typy:

    • plaménkové buňky (v dutině kanálku chomáček brv)

    • solenocyty (v dutině kanálku 1 až 2 bičíky)

  • pomocí bičíků se vytváří podtlak - nasávání zplodin metabolismu z okolních tkání

  • poprvé u Platyhelmintes (ploštěnci)

• metanefridie (vyvinuty z protonefridií)

  • kanálek se otevírá obrveným nálevkovitým ústím do coelomu

  • schopnost shromažďovat a zahušťovat - mohou se klikatit - zpětné vstřebávání

  • např. Annelida (kroužkovci)

  • modifikace: antenální, maxilární žlázy

• Malpigiho trubice/malpigicé žlázy (vznikly nezávisle na předchozích vylučovacích orgánech)

  • jedním koncem zasahují do hemocoelu (= tělní dutina naplněná krvomízou), odkud odvádí živiny a soli a druhým koncem ústí do střeva