1.11. Prokaryoticka bunka a prvojaderni

Virová onemocnění:

1. u člověka: rýma, chřipka, spalničky, příušnice, zarděnky, opar, pásový opar, plané neštovice, bradavice, klíšťová encefalitida, infekční hepatitida (zánět jater), dětská obrna, AIDS (způsobeno retrovirem HIV = RNA- virus, způsobuje stratu obranyschopnosti, napadá T-lymfocyty)

2. u zvířat: slintavka, kulhavka hovězího dobytka, vzteklina lišek, myxomatóza králíků, mor u drůbeže

3. u rostlin: (většinou RNA-viry)- mozaika tabáku, brambor, rajčat

• viry jsou na rostlinu přenášeny hmyzem, infikovaná semena, při vegetativním rozmnožování

Molekulární virologie

• virologie= věda zabývající se studiem virů

Podvirové infekční jednotky – jednodušší než viry, původci závažných infekčních chorob rostlin a živočichů

1. VIROIDY = tvořeny jednořetězcovou molekulou RNA, nemají bílkovinné kapsidy, mohou narušit metabolismus či zastavit růst celé rostliny

• původci rostlinných onemocnění: bledost okurek, zakrnělost chmele, vřetenovitou bramborových hlíz

1. VIRUSOIDY (satelity) = NK (RNA/DNA) tvořené 300-1500 nukleotidů s vlastní genetickou kontinuitou, jsou uzavřené v kapsidech virů vedle jejich vlastní NK, geny virusoidu kódují bílkoviny, a podílejí se tak na patogenitě viru, v jehož kapsidu se nalézají.

4. Priony

= bílkoviny vyskytující se ve 2 formách:

1. organismu vlastní buněčná bílkovina vyskytující se na povrchu buněk v nervové tkáni

2. infekční bílkovina měnící nervovou tkáň na houbovitou nefunkční hmotu

• vzájemnou reakcí těchto 2 forem dochází k přeměně vlastní buněčné bílkoviny na infekční

Onemocnění způsobená priony: postihují člověka a zvířata, způsobují infekční onemocnění mozku, dlouhá inkubační doba (několik let), poruchy hybnosti, kožní citlivosti, smyslových funkcí, končí smrtí

1. Creutzfeldova- Jakobova nemoc (CJD) – degenerativní onemocnění mozečku člověka

2. Šílenství krav (BSE)

3. Scrapie – klusavka, drbavka koz a ovcí – postižená zvířata si neustálým drbáním stírají srst

4. Kuru – vyskytující se v Nové Guineji, přenášené kanibalismem (pojídání mozku zemřelých)

5. Bakterie

• jednobuněčné organismy, výživa: autotrofní i heterotrofní

• některé mají schopnost fotosyntézy – 1 fotosystém, asimilační barvivo: bakteriochlorofyl

Stavba:

• NUKLEOID = kruhová molekula DNA, nositel genetické informace, není ohraničena vůči okolní cytoplazmě biomembránou

• PLAZMIDY = malé, do kruhu uzavřené molekuly DNA, nesou doplňkové genetické informace (bakterie si je často vyměňují)- vyskytují se samostatně v cytoplazmě, nebo jsou včleněné do centrální DNA

• BS – základní stavební složkou = peptidoglykan (pouze u bakterií patřících do domény bakteria), chrání buňku na povrchu

• CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA – odděluje cytoplazmu od vnějšího prostředí

• RIBOZOMY – tvorba bílkovin, rozmístěny volně v cytoplazmě

• POUZDRO – může být na povrchu BS, tvořeno bílkovinou nebo polysacharidem, zajišťuje bakterii odolnost

• FIMBRIE – dlouhá nepohyblivá vlákna, jimiž se bakterie upevňuje k podkladu, mohou sloužit ke kontaktu s jinými bakteriemi

• BIČÍK – zajišťuje pohyb bakterie, může jich být i několik, na základě bičíku rozlišujeme: