1.11. Prokaryoticka bunka a prvojaderni

1. monotricha (pouze 1 bičík)

2. peritricha (bičíky na všech stranách)

3. lofotricha (několik bičíků na jedné straně bakterie)

4. amfitricha (bičíky na 2 protipólech bakterie)

• VCHLÍPENÁ CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA – zvětšuje povrch, na němž probíhají některé děje, pro něž je biomembrána nezbytná – př. fotosyntéza

• ZÁSOBNÍ LÁTKA v cytoplazmě: glykogen a kys. poly-β- hydroxymáselná

- SPORA = odolná stádia, která jsou vytvářena za nepříznivých podmínek, buňka bakterie ztrácí část vody, cytoplazma se zhustí, vytvoří více vrstev chránících buňku, bakterie v tomto klidovém stádiu jsou odolné (-190°C až 100°C), za příznivých podmínek spora opět přijme vodu a změní se v životaschopnou.

Tvary buněk bakterií:

1. kulatý tvar = koky: kok, diplokoky, streptokoky (řetízky), stafylokoky (hroznovitý tvar)

2. tyčinkovitý tvar = (nejčastější tvar bakterií): vibrio (rohlíčkovitý tvar), spirily (protáhnuté tyčinky), spirochety (dlouhé, šroubovité spirály)

VÝZNAM BAKTERIÍ:

• bakterie jsou všudypřítomné

1. DEKOMPOZITOŘI (půdní saprofytické bakterie) = rozklad organických látek v přírodě = rozklad odumřelých zbytků a odpadních látek těl živočichů a rostlin na anorganické látky, ve vodě rozpustné, mohou být tak přijímány kořeny vyšších rostlin jako živiny = mineralizace

• díky bakteriím existuje koloběh živin v přírodě

1. NITRIFIKAČNÍ BAKTERIE – aerobní bakterie přeměňující amoniak na dusičnany (rostliny využívají dusičnany jako zdroj dusíkaté výživy) – rostliny pak slouží jako potrava pro býložravce a všežravce – ti se stávají potravou masožravců – na konci potravního řetězce se mrtvá těla rostlin a živočichů stanou potravou pro saprofytické bakterie

2. DENITRIFIKAČNÍ BAKTERIE – anaerobní bakterie, které redukují dusičnany na plynný dusík nebo amoniak unikající z půdy (= význam pro provzdušňování půdy)

3. HLÍZKOVITÉ BAKTERIE – žijí v symbióze s bobovitými rostlinami, jejich kořenech, dovedou vázat vzdušný dusík a přeměnit ho na organickou formu, tzv. vazači dusíku

4. VÝZNAM PRO ČLOVĚKA:

1. výroba organických látek:

• kyselina mléčná (anaerobní, heterotrofní bakterie- mléčné kvašení)- (př. tvaroh, jogurt, kyselé mléko, kysané zelí, kysané okurky…)

• kyselina octová (aerobní, heterotrofní bakterie- octové kvašení)- př. ocet

• kyselina askorbová – vitamin C

• výroba některých léčiv

1. střevní bakterie – žijí v symbióze ve střevech přežvýkavců, termitů, býložravců – rozkládají celulózu

2. Escheridia coli žije v tlustém střevě člověka – pomáhá přeměňovat nestravitelné zbytky na výkaly. Další druh bakterie žije v pochvě žen, kde vytváří kyseliny, čímž udržují pH 4,0- 4,5 a tím potlačují růst kvasinek a jiných nebezpečných mikroorganismů

3. patogenní bakterie – původci onemocnění:

• onemocnění dýchacích cest = angína (streptokok), zánět průdušek, zápal plic (pneumokoky), záškrt, černý kašel, spála (streptokoky)

• střevní onemocnění = cholera (vibrio), úplavice, salmonelóza, tyfus

• pohlavní nemoci = kapavka, syfilis

• tetanus – bakterie vylučují botulotoxin

• borelióza – přenášena klíšťaty

• lepra – napadá nervovou soustavu, kůži, sliznice

• tuberkulóza – napadá plíce

• mor – bakterie napadá plíce a mízní uzliny