1.13. Dychani
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
= výsledkem oxidační fosforylace na 1 molekulu glukózy je vznik 34 molekul ATP
enzymy zabezpečující reakce Krebsova cyklu a oxidačního řetězce jsou u eukaryot na vnitřní membráně mitochondrií
enzymy zabezpečující tytéž reakce u aerobních bakterií jsou umístěny na vnitřní straně cytoplazmatické membrány
Shrnutí: Celkový energetický výtěžek na 1 molekulu glukózy je 36 molekul ATP = 2 molekuly ATP – glykolýza + 2 molekuly ATP –Krebsův cyklus + 34 molekul ATP- oxidační fosforylace = 38 molekul ATP (musí se však odečíst 2 molekuly ATP spotřebované na transport pyruvátu z cytoplazmy do mitochondrie. Z těchto 36 molekul se ve využitelnou E přemění cca 50%
Faktory ovlivňující intenzitu buněčného dýchání:
vnější faktory:
teplota prostředí (optimum = 25°- 35°C), vyšší či nižší teploty intenzitu dýchání snižují
obsah kyslíku v prostředí
přítomnost některých látek, které působí jako jedy buň. dýchání. = kyanidy, oxid uhelnatý, oxid siřičitý
vnitřní faktory:
fyziologický stav organismu, jeho stáří, obsah vody v pletivech, množství zásobních látek (=asimilátů) schopných oxidace
Kvašení (= fermentace)
= disimilační proces, dochází ke štěpení glukózy za nepřístupu kyslíku = anaerobní způsob
základní zdroje E = proces glykolýzy – odbourání glukózy na 2 pyruváty za současného vzniku 2 molekul ATP
při anaerobním metabolismu je kyselina pyrohroznová dále přeměněna: kys. mléčná/ alkohol
ALKOHOLOVÉ KVAŠENÍ
u některých rostlin a hub, především kvasinky
přeměna kys. pyrohroznové na etanal – přeměna etanalu na etanol
využití: pekařské kvasinky = kynutí těsta, pivní a vinné kvasinky = alkoholické nápoje
MLÉČNÉ KVAŠENÍ
u některých bakterií, živočišných buněk
z kys. pyrohroznové vzniká kys. mléčná
Lactobakterie – kvašení mléčného cukru (laktóza) na kys. pyrohroznovou – kys. méčná
využití: kysnutí mléka – výroba jogurtů, zakysaná smetana, kvašení okurek, kvašení zelí…
Kvašení pravděpodobně získávali E praorganismy (před 3- 4 ml. let), kdy na Zemi nebyl kyslík
ATP (= adenosintrifosfát)
Stavba: dusíkatá báze adenin + cukr ribóza + 3 fosfáty (3 zbytky kys. trihydrogenfosforečné)
při ztrátě 1 fosfátu dochází ke vzniku ADP za současného uvolnění E z makroergní vazby, kterou buňka využije k aktivní činnosti (teplo, pohyby, transport, rozmnožování, růst)
E je vázána v makroergních vazbách fosfátových skupin
Každá buňka si ATP musí vytvořit sama, vytváří si jej v procesu dýchání, molekuly ATP nemohou volně přecházet z buňky do buňky
molekuly ATP se v buňce tvoří neustále a jsou opět rychle rozkládány na ADP = koloběh se opakuje po celý život buňky
vznik ATP v procesu fosforylace: substrátová, oxidační, fotosyntetická
Substrátová fosforylace = fosfát se nejprve naváže na metabolizovaný substrát, dojde tak k vytvoření fosforylovaného meziproduktu se zvýšeným energetickým obsahem. Jeho energie je využita pro syntézu ATP, který převezme fosfát z meziproduktu a naváže jej na ADP.