1.21. Vyznam dedicnosti a reprodukce pro fylogenezi

1. PRVOPRAŠNOST = tyčinky dozrávají první

2. PRVOBLIZNOST = pestík dozrává jako první

3. HETEROSTYLIE = různočleněnost , brání samosprašnění hmyzem (prvosenka)

Oplozené vajíčko se mění v SEMENO/ části květu (květní lůžko, semeník) v PLOD, který chrání semeno a vyživuje ho

1. PRAVÉ PLODY = vznikají pouze z pestíku – vývojově původnější/ přeměnou plodolistu vzniká okolo semena OPLODÍ (PERIKARP) – suchý/ dužnatý

1. PRAVÉ PUKAVÉ = často vícesemenné, v době zralosti se otevírají (= pukají) a semena se uvolní

• MĚCHÝŘEK = blatouch/ pivoňka

• LUSK = hrách

• TOBOLKA = mák, jitrocel, prvosenka

• ŠEŠULE = hořčice

• ŠEŠULKA = penízek rolní

1. PRAVÉ NEPUKAVÉ = v době zralosti se neotvírají, oddělují se od rostliny celé

• NAŽKA = pampeliška, lopuch

• OŘÍŠEK = líska

• OBILKA = trávy

1. PLODY ROZPADAVÉ (poltivé) = oplodí se v době zralosti rozpadá na jednosemenné díly

• STRUK = ohnice, čičorka

• TVRDKA = hluchavka

• DVOJNAŽKA = javor

• DISKOVÝ PLOD = sléz

1. PRAVÉ DUŽNATÉ PLODY = oplodí rozlišené: EXOKARP (vnější, blanitý)/ MEZOKARP (střední dužnatý až šťavnatý)/ ENDOKARP (vnitřní)

• BOBULE = vinná réva, tykev, rajče, okurka

• PECKOVICE = třešeň

1. NEPRAVÉ PLODY = na vzniku se podílí pestík + jiné části květu

• ČEŠULE = růže šípková

• MALVICE = jabloň, hrušeň

• SOUPLODÍ NAŽEK = jahodník

• SOUPLODÍ PECKOVIČEK = maliník, ostružník

PLODENSTVÍ = přeměna celého květenství

• KVĚTNÍ VZOREC = vyjadřuje pomocí mezinárodních značek pohlavnost, souměrnost, počet a uspořádání květních orgánů

• KVĚTNÍ DIAGRAM = popisuje graficky květ rostliny

EVOLUČNÍ TRENDY V USPOŘÁDÁNÍ KVĚTNÍCH ČÁSTÍ:

• VÝVOJOVĚ STARŠÍ = PROTÁHLÉ květní lůžko, VELKÝ, NEURČITÝ počet květních částí, VOLNÉ květní části, OBOUPOHLAVNÉ květy, VÍCE JEDNOPLODOLISTOVÝCH PESTÍKŮ uvnitř květu, SVRCHNÍ postavení semeníku

• VÝVOJOVĚ MLADŠÍ = ZKRÁCENÉ/ PLOCHÉ květní lůžko, MALÝ, URČITÝ počet květních částí, SROSTLÉ květní části, JEDNOPOHLAVNÉ květy, JEDEN, PESNÍK VZNIKLÝ SRŮSTEM PLODOLISTŮ, PLOSPODNÍ/ SPODNÍ postavení semeníku

MEIÓZA = vznik pohlavních buněk – z 1 buňky mateřské (2n) vznikají 4 buňky dceřiné (n)

Zahrnuje 2 dělení:

1. Meióza I. = redukční dělení

2. Meióza II. = ekvační dělení (= mitóza haploidních buněk)

MEIÓZA I. :

1. Profáze I. = rozpouští se jaderná blána a jadérko, chromozomy se stávají viditelnými. Homologické chromozomy se přikládají svými centromerami k sobě a vytvářejí tzv. chromatidové tetrády, při tom dochází ke crossing- overu (= proces genetické rekombinace, kdy se překříží 2 nesesterské chromatidy = způsobuje genetickou variabilitu organismů)

2. Metafáze I. = chromatidové tetrády se svými centromerami uspořádají do centrální roviny buňky a připojí se na vlákna dělícího vřeténka.

3. Anafáze I. = homologické chromozomy se od sebe oddělí a jsou přitahovány zkracujícími se mikrotubuly dělícího vřeténka k opačným pólům buňky. Obě chromatidy každého chromozomu pevně zůstávají spojeny v místě centromery.

4. Telofáze I. = vznikají 2 jádra, která mají poloviční počet chromozomů, tzn. haploidní buňky (n)