1.21. Vyznam dedicnosti a reprodukce pro fylogenezi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PRVOPRAŠNOST = tyčinky dozrávají první
PRVOBLIZNOST = pestík dozrává jako první
HETEROSTYLIE = různočleněnost , brání samosprašnění hmyzem (prvosenka)
Oplozené vajíčko se mění v SEMENO/ části květu (květní lůžko, semeník) v PLOD, který chrání semeno a vyživuje ho
PRAVÉ PLODY = vznikají pouze z pestíku – vývojově původnější/ přeměnou plodolistu vzniká okolo semena OPLODÍ (PERIKARP) – suchý/ dužnatý
PRAVÉ PUKAVÉ = často vícesemenné, v době zralosti se otevírají (= pukají) a semena se uvolní
MĚCHÝŘEK = blatouch/ pivoňka
LUSK = hrách
TOBOLKA = mák, jitrocel, prvosenka
ŠEŠULE = hořčice
ŠEŠULKA = penízek rolní
PRAVÉ NEPUKAVÉ = v době zralosti se neotvírají, oddělují se od rostliny celé
NAŽKA = pampeliška, lopuch
OŘÍŠEK = líska
OBILKA = trávy
PLODY ROZPADAVÉ (poltivé) = oplodí se v době zralosti rozpadá na jednosemenné díly
STRUK = ohnice, čičorka
TVRDKA = hluchavka
DVOJNAŽKA = javor
DISKOVÝ PLOD = sléz
PRAVÉ DUŽNATÉ PLODY = oplodí rozlišené: EXOKARP (vnější, blanitý)/ MEZOKARP (střední dužnatý až šťavnatý)/ ENDOKARP (vnitřní)
BOBULE = vinná réva, tykev, rajče, okurka
PECKOVICE = třešeň
NEPRAVÉ PLODY = na vzniku se podílí pestík + jiné části květu
ČEŠULE = růže šípková
MALVICE = jabloň, hrušeň
SOUPLODÍ NAŽEK = jahodník
SOUPLODÍ PECKOVIČEK = maliník, ostružník
PLODENSTVÍ = přeměna celého květenství
KVĚTNÍ VZOREC = vyjadřuje pomocí mezinárodních značek pohlavnost, souměrnost, počet a uspořádání květních orgánů
KVĚTNÍ DIAGRAM = popisuje graficky květ rostliny
EVOLUČNÍ TRENDY V USPOŘÁDÁNÍ KVĚTNÍCH ČÁSTÍ:
VÝVOJOVĚ STARŠÍ = PROTÁHLÉ květní lůžko, VELKÝ, NEURČITÝ počet květních částí, VOLNÉ květní části, OBOUPOHLAVNÉ květy, VÍCE JEDNOPLODOLISTOVÝCH PESTÍKŮ uvnitř květu, SVRCHNÍ postavení semeníku
VÝVOJOVĚ MLADŠÍ = ZKRÁCENÉ/ PLOCHÉ květní lůžko, MALÝ, URČITÝ počet květních částí, SROSTLÉ květní části, JEDNOPOHLAVNÉ květy, JEDEN, PESNÍK VZNIKLÝ SRŮSTEM PLODOLISTŮ, PLOSPODNÍ/ SPODNÍ postavení semeníku
MEIÓZA = vznik pohlavních buněk – z 1 buňky mateřské (2n) vznikají 4 buňky dceřiné (n)
Zahrnuje 2 dělení:
Meióza I. = redukční dělení
Meióza II. = ekvační dělení (= mitóza haploidních buněk)
MEIÓZA I. :
Profáze I. = rozpouští se jaderná blána a jadérko, chromozomy se stávají viditelnými. Homologické chromozomy se přikládají svými centromerami k sobě a vytvářejí tzv. chromatidové tetrády, při tom dochází ke crossing- overu (= proces genetické rekombinace, kdy se překříží 2 nesesterské chromatidy = způsobuje genetickou variabilitu organismů)
Metafáze I. = chromatidové tetrády se svými centromerami uspořádají do centrální roviny buňky a připojí se na vlákna dělícího vřeténka.
Anafáze I. = homologické chromozomy se od sebe oddělí a jsou přitahovány zkracujícími se mikrotubuly dělícího vřeténka k opačným pólům buňky. Obě chromatidy každého chromozomu pevně zůstávají spojeny v místě centromery.
Telofáze I. = vznikají 2 jádra, která mají poloviční počet chromozomů, tzn. haploidní buňky (n)