1.9.. Anamnia
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
→ význam: upravováni jako zavináči, uzenáči, slanečci
→LOSOSOVITÍ = znak: tuková ploutvička, táhnou ke tření do horních toků řek
→ mořské ryby, zdroj potravy: losos obecný, pstruh obecný
→ ŠTIKA = vysazovány do rybníků, kde odstraňují plevelné ryby, které jsou potravními konkurenty hospodářsky významných druhů
→ KAPR OBECNÝ → chov v rybnících → základ českého rybníkářství
→ KARAS, LÍN, CEJN, PARMA, HOŘAVKA (klade jikry do škeble rybničné), SUMEC (největší ryba u nás), TRESKA (Atlantik), OKOUN, CANDÁT, MAKRELA, TUŇÁK
→ ÚHOŘ ŘÍČNÍ → tření probíhá v moří → po tření hynou → noví jedinci plují do řek
→ ŽIVORODKA KOMÁŘÍ → subtropy, vysazována ve vodních nádržích, v oblastech postižených malárií → požírá komáří larvy
podtřída: NOZDRATÍ (čichové jamky propojeny s ústní dutinou)
LALOKOPLOUTVÍ → předci suchozemských obratlovců (obojživelníků)
→ LATIMERIE = párové končetiny se vnitřní kostrou blíží 5-ti prsté
DVOJDYŠNÍ → se znaky příbuznými suchozemským obratlovcům → chorda zachována celý život, chrupavčitá kostra, ocasní ploutev souměrná vně i zevnitř (=DIFYCERKNÍ), dýchání ŽÁBRAMI + PLÍCEMI (dýchají vzdušný kyslík)
→ JEDNOPLICNÍ → bahník australský
→ DVOUPLICNÍ → bahník americký
EKOLOGIE → rybníkářství
Ryby ovlivněny často abiotickými faktory teplota (stenotermní 0-40°C →úzká teplotní valence), proudění vody → vliv na tvar těla a ploutví ryb: VÁLCOVITÉ tělo → horní toky řek (př. pstruh)/ VYSOKÉ tělo ze stran zploštělé → dolní toky řek (kapr, cejn)
EKOLOGICKÉ SKUPINY RYB podle obsahu soli:
SLADKOVODNÍ RYBY → celý životní cyklus ve sladké vodě
→ stojatá voda (lín, karas)/ tekoucí voda (lipan)/ v obou typech (štiky, okouni)
PSTRUHOVÉ PÁSMO = chladná, prokysličená voda horských potoků s kamenitým dnem
→ pstruh, vranka, mřenka, střevle
PÁSMO LIPANOVÉ = podhorské říčky s čistou vodou a štěrkovitým dnem
→ lipan, ostroretka, mník
PÁSMO PARMOVÉ = střední tok řeky s hlubokým korytem
→ parmy, okouni, štiky
PÁSMO CEJNOVÉ = v nížinách, pomalu tekoucí hluboká voda se zbahnělým dnem
→ kapr, cejn, sumec, úhoř
MOŘSKÉ RYBY → celý životní cyklus v moři
PELAGICKÉ RYBY = na volném moři, ve větších hloubkách
→ v hejnech (sledi, sardinky), jednotlivě
LITORÁLNÍ RYBY = žijí v mělčinách, při pobřeží
BENTICKÉ RYBY = obývají mořské dno (př. platýs)
TAŽNÉ RYBY → migrace velkého počtu ryb stejného druhu jedním směrem ve stejné době
POTRAVNÍ MIGRACE = do míst s vyšší koncentrací planktonu
→ tuňáci, sledi, sardinky, tresky, makrely
MIGRACE ZA ÚČELEM TŘENÍ
→ ANADROMNÍ = z moře do pramenišť řek (losos, jeseter)
→ KATADORMNÍ = z řek do moří (úhoř → Sargasové moře)
orientace za pomoci CHEMISMU VODY (etologický vtisk = IMPRINTING → ryba si při narození vtiskne chemismus voda a následně táhne do stejného místa v čase tření)