1.9.. Anamnia
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
→ žáby: VNĚJŠÍ OPLOZENÍ → vajíčka jsou kladena ve shlucích opatřena rosolovitým obalem, horní část černě pigmentována
→ ocasatí: VNITŘNÍ OPLOZENÍ → samec vypouští shluk spermií ve slizovém obalu → SPERMATOFOR, samice ho nasává kloakou → spermie mají dlouhou životnost, což umožňuje postupné oplozování vajíček → k oplození vajíčka dochází až při jeho sestupu do kloaky (tj. páření je časově oddáleno oplození)
jev NEOTENIE = u ocasatých, jedinec se zachovanými larválními znaky má vyvinuty pohlavní orgány a je schopen rozmnožování
larvy žab= PULCI → zprvu VNĚJŠÍ ŽÁBRY, které jsou brzy překryty KOŽNÍM ZÁHYBEM → zanikají → funkce dýchání= nově vzniklé VNITŘNÍ ŽÁBRY → u pulce se nejdříve vyvíjí zádní končetiny, později přední → s růstem se ocas zmenšuje, až zaniká → pulci mají drobná ústa s rohovitými zoubky a lištami → METAMORFÓZA pulce v dospělce →vnitřní přestavba TS, vznikem plic (vychlípení z břišní strany hltanu), přeměnami CS → vliv hormonu štítné žlázy, mizí proudový orgán (v případě, že není ocasatý)
SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ:
prvohorní předci obojživelníků → KRYTOLEBCI (devon, z lalokoploutvých ryb), nejstarší čtyřnožci
OCASATÍ→ vejcorodí (čolci), vejcoživorodí, neotické druhy → schopnost regenerace
MLOCI → aktivní v noci, kromě larvální fáze na vodě nezávislý
ČOLCI → zploštělý ocas ze stran, vnitřní oplození
AXOLOTL MEXICKÝ → neotické larvy
MACARÁT JESKYNNÍ→ slepý, nepigmentovaný, endemit podzemních vod
VELEMLOK JAPONSKÝ
BEZNOZÍ → válcovité tělo bez končetin, skvěle vyvinutý čich, vejcorodí (vodní larvy)/ živorodí (larvální vývoj v těle matky)
ČERVOR
BEZOCASÍ →nejpočetnější, bez ocasu, zadní končetiny mohutnější než přední, nikdy neotenie → nízká schopnost regenerace
ŽÁBY → kuňka, ropucha, rosnička (rozšířené konce prstů s přísavkami), skokan hnědý, skokan ostronosý (rašeliniště), drápatka (objekt laboratorního výzkumu, zjišťováni raného těhotenství žen → Hogbenův test)
VÝZNAM OBOJŽIVELNÍKŮ:
ekosystém → sekundární konzumenti → zdroj potravy pro plazy, ptáky, savce
složka lidské potravy → př. žabí stehýnka
v ČR obojživelníci chráněni zákonem → zákaz konzumace
citliví na změnu ekologických faktorů → BIOINDIKÁTORY KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
používáni pro vědecký výzkum → drápatka (= zjišťování rané fáze těhotenství)
některé druhy obojživelníků chovány v teráriích