13. Stavba rostlinného těla

e) Sklerenchym

o

Buňky mají velmi silnou buněčnou stěnu, vnitřek buňky je často

mrtvý, mají zpevňovací funkci, buňky (sklereidy = kamenné buňky)

o

Dužina hrušky, pecka, skořápky ořechů

o

Plasmodesmy (z doby, kdy buňky žily)

4) Podle funkce

A) Krycí

o

jsou na povrchu rostliny (nadzemní i podzemní část)

a) pokožka (epidermis)

▪

povrch rostliny v nadzemní části

▪

tvar buněk zploštělý, při pohledu ze shora zvlněný tvar

buněk, buňky k sobě těsně přiléhají -> pokožka má chránit
rostlinu před vnějšími vlivy

▪

buňky jsou často nezelené (nemají chloroplasty)

▪

nad pokožkou je vosková vrstvička (kutikula – význam:

ochrana před vodou, zabraňuje vypařování vody)

▪

v pokožce se nacházejí průduchy (dýchání, může nimi

procházet ven vodní pára)

▪

princip fungování průduchů:
- když má rostlina málo vody svěrací buňky ochabnou,

buňky se uzavřou

- když bude mít rostlina dostatek vody buňky budou

napjaté, buňky se napětím otevřou

- nejvíce průduchů se nachází na horní i dolní straně listu

(jednoděložné r.), na spodní straně listu (dvouděložné r.),

na vrchní straně listu (vodní r.)

b) rhizodermis (pokožka na povrchu kořene)

▪

rozdíly proti epidermis: nemá na sobě kutikulu,

kořenové vlásky nasávají z půdy živiny

c) trichomy (chlupy, chloupky na povrchu rostliny)

▪

význam:

- u některých rostlin slouží jako tepelná izolace

- ochrana před býložravci

- žlaznaté trichomy – vylučují tekutiny (nalákaní

živočichů)

- trávicí trichomy – masožravé rostliny (enzymy)

- žahavé trichomy – špičky (kopřiva)
- šíření plodů (lopuch) – přichytí se na tělo

živočichů

- papily – na barevných listech květů (zdrsnění

povrchu)

d) čočinky (lenticely)

▪

u druhotně tloustnoucích rostlin (otvory v korkové

vrstvě) – kmen břízy, slupka jablka

e) vodní skuliny (hydatody)

▪

slouží k vydávání přebytečné vody v kapalném stavu

▪

kontryhel

B) Vodivá pletiva = cévní svazky

o

Rozvádějí po rostlinném těle živiny i zásobní látky v roztocích

o

Cévní svazek má dvě části:

• Dřevní část

▪

v mikroskopu má větší buňky, vede látky z kořenů do

nadzemní části rostliny -> transpirační proud

▪

cévy a cévice jsou vystuženy různými způsoby

(kruhovité, šroubovité), protože přepážky mezi

buňkami zmizely

• Lýková část

▪

v mikroskopu drobné buňky, které jsou stále živé

▪

vede ústrojné látky vzniklé při fotosyntéze do

zásobních orgánů -> asimilační proud

▪

sítkovice mají zachované přepážky, které jsou ale
proděravělé, na podzim se otvůrky ucpou zvláštní

látkou – kalóza (nevratný proces, ztrácí funkci)

▪

na jaře vznikne nové lýko činností kambia

▪

učebnicově se dřevní část označuje xylém, lýková

část floém