2. Eukaryotní buňka

Eukaryotní buňka

1

🐽
Eukaryotní buňka

buňka je nejjednodušší stavební a funkční jednotka organismu schopná samostatné existence

základní 2 typy buněk, s nimiž se v přírodě setkáváme, jsou buňky prokaryotické a
eukaryotické

Struktura eukaryotické buňky

rozlišena na jádro, cytoplazmu a plazmatickou membránu

jádro je tvořeno chromatinem (komplex DNA histonů a proteinů nehistonové povahy)

dělení jádra je mitotické a zajišťuje se jím rozdělení chromozómů do dceřiných buněk

vnitřek eukaryotických buněk je rozdělen na kompartmenty - např. Golgiho aparát,
endoplazmatické retikulum, apod.

všechny eukaryotické buňky obsahují mitochondrie, rostlinné buňky a plastidy

eukaryotické organismy se rozmnožují nepohlavně (u jednobuněčných) a pohlavně
(mnohobuněční)

výživa a metabolismus je chemoheterotrofní (živočichové) nebo fotoautotrofní (rostliny)

Fylogenetický vývoj eukaryotické buňky

buňky i celé organismy se vyvíjeli postupně od forem jednodušších ke složitějším

vývoj života postupoval chemickou evolucí od nebuněčných forem obsahujících
nízkomolekulární organické látky přes společného prapředka až k dnešním prokaryotum
(bakterie, sinice), které se objevili asi před 3,8 miliardami let

později se objevili specializované eukaryotní buňky, ze kterých se vyvinuly vícebuněčné
organismy, rostliny a živočiši

rozhodujícím krokem směřujícím k vývoji eukaryotních buněk bylo vchlipování plazmatické
membrány do cytoplazmy

to vedlo k vytvoření membránově oddělených kompartmentů, které daly základ vzniku
endomembránového systému

součástí tohoto procesu bylo i vytvoření membránového obalu molekuly DNA a vytvořilo se
pravé jádro, oddělené od cytoplazmy jadernou membránou, která poskytla lepší ochranu
genetické informace

endosymbiózou tohoto předka nesoucího pravé jádro, s aerobními prokaryotními buňkami,
vznikly mitochondrie

Eukaryotní buňka

2

fotoautotrofní eukaryotická buňka je výsledkem endosymbiózy eukaryotické prabuňky s
oxygenní fotosyntetizující bakteriální buňkou

Mezi eukaryotní organismy řadíme :

Prvoky (protozoa) - jednobuněčné, vzácné i vícebuněčné organismy s chemoheterotrofní
výživou

Chromista - fotoautotrofní organismy s významným podílem heterotrofní výživy

Rostliny - jednobuněčné a mnohobuněčné fotoautotrofní organismy s chloroplasty

Houby - jednobuněčné i mnohobuněčné chemoheterotrofní stélkaté organismy

Živočichové - mnohobuněčná chemoheterotrofní eukarya bez buněčné stěny

Eukaryotní buňka

biomembrány a membránové útvary v buňce - biologicky nejvýznamnější vlastnost je jejich
nepropustnost pro polární molekuly

membrány tvoří uzavřené útvary (váčky, tubuly), jejichž obsah má odlišné složení od okolí, s
nímž komunikují prostř. membránových přenašečů

membrány jsou tvořeny lipidovou dvojvrstvou