4. rozmnožování organizmů

p

řenáší pupen (očko)

Nepohlavn

í rozmnožování rostlin

➢ U rostlin je tento zp

ůsob velmi častý a hospodářsky se ho běžně využívá.

➢ rozpad st

élky – najdeme nejčastěji u vláknitých řas a lišejníků (řasa šroubatka se

rozpad

á na jednotlivé buňky, které se dále vyvíjí v mnohobuněčné vlákno)

➢ vegetativn

í rozmnožování - nový jedinec vzniká z oddělené části mateřského

jedince. Toho se hojn

ě využívá v zemědělství, kde se tyto způsoby množení označují

jako:

řízkování, štěpování, hřížení, oddělování.

Řízkování - z mateřského organismu se oddělí část vegetativního orgánu (list,
stonek, ko

řen) a z něho postupně vyrůstá celá rostlina. (Ta má stejnou genetickou

v

ýbavu jako mateřská, a tak se tímto způsobem mohou snadno rozšiřovat vlastnosti

šlechtěných rostlin – takto se množí především
rostliny okrasn

é a parkové)

Štěpování – nová rostlina vzniká spojením a
n

ásledným srůstem dvou částí rostlin. Část

z u

šlechtilé rostliny se přenese na vitální, ale jinak

neperspektivn

í podnož. Této metody se široce

vyu

žívá v ovocnářství, kdy se ušlechtilé odrůdy

ovocn

ých stromů roubují na odnože.

Roubov

ání – při něm se přenáší se větvička

(roub) na zako

řeněnou část – podnož

O

čkování - pod naříznutou kůru podnože se

p

řenáší pupen (očko)

Pohlavní rozmnožování

• potomek vzniká kombinací dvou pohlavních buněk (gamet), které mají haploidní

počet chromozomů (n), za vzniku zygoty s diploidním počtem chromozomů (2n),
zygota se pak dělí mitózou, nový jedinec je kombinací rodičů

• pohlavní buňky se tvoří v pohlavních orgánech (gonádách), splynutí gamet – oplození
• samičí pohlavní buňky – vajíčka, jsou velké a nepohyblivé, mají zásobu výživných

rezerv, vznikají v samičích pohlavních orgánech – vaječnících

• samčí pohlavní buňky – spermie, jsou malé a pohyblivé, vznikají v samčích

pohlavních orgánech – varlatech

• u rostlin se mohou rozmnožovací buňky (vajíčko, pyl) často nacházet na stejném

jedinci nebo i v jednom květu – oboupohlavné květy

• živočichy rozdělujeme na samce a samice podle typu pohlavních buněk – mohou se

od sebe lišit – barevně, velikostně či tvarově – sexuální dimorfismus (pohlavní
dvojtvárnost)

• výhoda rozmanitost potomstva, jeho adaptabilita na různé podmínky
• hermafrodité mají v těle gonády obojího typu, např. žahavci, plži, ploštěnci
• gonochoristé živočichové odděleného pohlaví, každý jedinec má pouze jeden typ

gonád, samci produkují výhradně spermie a samice vajíčka, např. hlavonožci, členovci,
obratlovci

Rodozměna (metageneze)

• střídání pohlavní a nepohlavní generace – u rostlin se nazývají sporofyt a gametofyt • sporofyt je generace diploidní (nepohlavní) - vznik: spora, zygota, sporofyt – nese