54. Dědičnost a pohlaví, mimojaderná dědičnost

rozlišujeme tři typy chromozomového určení pohlaví:

• savčí typ - jedinci samičího pohlaví mají konstituci XX, samčího XY podle savčího typu je pohlaví určeno u všech savců (i u člověka), u většiny hmyzích řádů a některých ryb, obojživelníků a plazů; také u většiny dvoudomých rostlin

• ptačí typ - vyznačuje se tím, že samice mají konstituce XY a samci XX tímto způsobem je pohlaví určeno např. u ptáků, motýlů, některých ryb, obojživelníků a plazů

pro oba uvedené typy platí, že s 50% pravděpodobností vzniká jedinec samičího pohlaví a s 50% pravděpodobností vzniká jedinec samčího pohlaví

• typ protenor - rozhoduje tu počet gonozomů, protože chybí chromozom Y - samec X, samice XX

pohlavní chromozomy se v evoluci vytvořily genetickými přeměnami nepohlavních chromozomů, proto obsahují nejen geny podmiňující vznik pohlavních rozdílů, ale také geny, jejichž činnost s rozdíly pohlaví nesouvisí

chromozomy XY jsou obvykle homologní jen částečně - zbývající heterologní části se od sebe liší:

• dědičnost genů v homologních částech pohlavních chromozomů se řídí podobnými pravidly jako dědičnost ostatních chromozomů (Mendelovy zákony)

• dědičnost genů v heterologních částech vykazuje odchylky od mendelovské dědičnosti označujeme ji tedy jako dědičnost pohlavně vázanou

• významné jsou zejména geny ležící v heterologní části chromozomu X - při X chromozomové dědičnosti nezávisí fenotypový projev pouze na tom, zda má nositel alelu recesivní nebo dominantní, ale i na jeho pohlaví - u jedince typu XY se alely ve fenotypovém projedu projeví vždy, ať už jsou dominantní nebo recesivní, neboť v chromozomu Y nejsou párové alely příslušných genů, které by fenotypový projev ovlivnily

• geny ležící v heterologní části chromozomu Y nemají svou párovou alelu a projevují se pouze u pohlaví, které nese chromozom Y tento typ nazýváme dědičnost přímá

většina znaků podmíněných geny na heterologní části gonozomu X se mnohem častěji projevuje u jedinců typu XY než u jedinců typu XX

u člověka je na heterologní části chromozomu X umístěna alela způsobující např. hemofilii (=chorobná krvácivost), daltonismus (=barvostepost) nebo ektodermální dysplasii (=chybění potních žlázek)

znaky pohlavně ovládané jsou podmíněny geny na autozomech a projevují se pouze u jednoho pohlaví

příkladem jsou sekundární pohlavní znaky - parohy u jelenů, vousy u mužů; a znaky související s reprodukcí - snáška vajec, laktace

znaky pohlavně ovlivněné jsou podmíněny geny na autozomech a jejich projev závisí na přítomnosti pohlavních hormonů

u jednoho pohlaví se znak chová jako dominantní, u druhého jako recesivní

příkladem je rohatost u ovcí, bradatost u koz nebo plešatost u člověka