60. KRNAP, systém ochrany přírody CR

endemity = organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje; v úvahu se bere pouze přirozený výskyt

• jeřáb krkonošský

• jestřábníky

vřetenovka krkonošská

glaciální relikty = druh rostliny nebo živočicha, který se zachoval na malém izolovaném území, zvaném refugium, jako pozůstatek dřívějšího velkého rozšíření

• rašeliníky

• louky

typické rostliny

• hořec tolitovitý

kýchavice bílá

bledule jarní

borovice kleč

příroda je uspořádána do vegetačních výškových stupňů = projev souhry mnoha přírodních podmínek – zeměpisné šířky, nadmořské výšky pohoří, geologického podloží, orientace a sklonu svahů, větrného proudění, teploty, množství srážek, sněhové pokrývky a činnosti lavin

submontánní (podhorský) stupeň - rozkládá se v krkonošském podhůří a na úpatí hor, mezi 400 až 800 m n. m. (50 % z celkové rozlohy Krkonoš); původně ho pokrývaly listnaté lesy nebo smíšené horské pralesy; obvyklými dřevinami jsou buk, javor, jasan, jeřáb, olše, vzácně i jedle; většinu těchto lesů však člověk v průběhu kolonizace hor vytěžil a nahradil buď smrkovými monokulturami, nebo je přeměnil na louky, pastviny a pole; zbytky listnatých nebo smíšených horských lesů se zachovaly v údolích kolem řek a potoků

montánní (horský) stupeň - svahy Krkonoš v rozpětí 800 až 1 200 m n. m. (40 % z celkové rozlohy Krkonoš); v minulosti tady rostly husté smíšené a horské smrkové lesy, které však v uplynulých staletích prodělaly značné změny; v důsledku dolování, těžby dříví, sklářství a budního hospodářství byla velká část horských lesů vykácena; na jejich místě vznikaly (zejména v období budního hospodářství v 17.−19. století) bezlesé osídlené horské enklávy s druhově bohatými květnatými horskými loukami

alpínská (horní) hranice lesa - představuje důležitý předěl v horské krajině, oddělující od sebe stupeň montánní a spodní alpínský; v Krkonoších probíhá v rozmezí 1 200 až 1 350 m n. m.; její průběh na řadě míst významně změnil člověk při zakládání horských bezlesých enkláv

spodní alpínský (subalpínský) stupeň - polohy nad alpínskou hranicí lesa v nadmořských výškách 1 200 až 1 450 m, převážně na náhorních plošinách západních a východních Krkonoš a na přilehlých svazích (9,3 % z celkové rozlohy Krkonoš); velkoplošná mozaika rozsáhlých klečových porostů, přirozených i druhotných smilkových luk a severských rašelinišť; místo stromů zde rostou už jen keře, keříčky, traviny a byliny.

svrchní alpínský stupeň - polohy mezi 1 450 až 1 602 m n. m.; je vytvořen pouze na nejvyšších, vzájemně izolovaných vrcholech Krkonoš − na Sněžce, Studniční a Luční hoře; reliéf i vegetaci nejvyšších horských poloh Krkonoš významně ovlivňuje opakované mrznutí a tání trvale vlhké a podchlazené půdy, tvorba půdního ledu, půdotok a vznik nejrůznějších kamenných kopečků, brázd a věnců, věrně připomínajících severskou tundru; charakter vegetace tu určují drobné keříčky, traviny, mechy a lišejníky