7. Kapraďorosty a nahosemenné rostliny

PODODDĚLENÍ: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY (PINOPHYTA)

• nahá vajíčka volně na plodolistu (chybí květ i plod), větrosnubné

• dřevo tvořeno pouze cévicemi

• oplození jednoduché (jedna samčí buňka)

• druhotně tloustnoucí rostliny (kambium, felogen) - dřeviny

Třída: Cykasy (CYCADOPSIDA)

• největší rozkvět v období druhohor

• současně rostou v tropech i subtropech, u nás pokojová, skleníková rostlina

• ze soudkovitého stonku vyrůstají zpeřené listy podobné palmám

• dvoudomé vytvářející velké vrcholové šištice

• cykas japonský – dlouhověká rostlina tradiční u japonských chrámů, u nás pokojovka

Třída: Jinany (GINKOPSIDA)

• hlavně v druhohorách – porůstaly velkou část povrchu země

• ploché dvoulaločnaté listy s vidličnatou žilnatinou

• Recentně jeden druh, živoucí fosilie – v nezměněné podobě od druhohor.

• jinan dvoulaločný – recentně malá populace v Číně, pěstován v parcích celého světa, ploché listy s vidličnatou žilnatinou, semeno obalené žlutou dužninou, opadavý, dvoudomý

Třída: Jehličnany (PINOPSIDA)

• první jehličnany již na konci prvohor

• listy jsou jehlicovité (např. borovicovité) nebo šupinovité (např. cypřišovité)

• ve dřevě a jehlici jsou pryskyřičné kanálky -> zacelení ran na stromě

• vyskytují se šištice samčí a samičí

• samičí šištice – podpůrné listy a plodolisty, na plodolistech nahá vajíčka, po oplození dřevnatí

• samčí šištice – pylová zrna – 2 vzdušné vaky => opylení větrem => z pylového zrna vyrůstá pylová láčka, spermatická buňka proroste otvorem klovým ve vajíčku a splyne s vaječnou buňkou

• z oplozeného vajíčka (zygoty) se vyvíjí zárodek, ze zbylých částí vajíčka vzniká semeno

• semena mohou mít blanité křidélko – šíření větrem

• semeno klíčí 2 – 18 děložními lístky

• Jedle bělokorá – střední polohy, jehlice vyrůstají ploše na větvičce, na spodní straně jehlic 2 bělavé proužky, šiška roste vzhůru a rozpadá se na stromě

• Jedle kavkazská – původ na Kavkaze, hojně pěstovaná jako vánoční stromek, ploché jehlice se dvěma proužky na rubu vyrůstají ve více řadách

• Smrk ztepilý – přirozeně vyšší polohy, kvůli dřevu pěstován téměř na celém území, jehlice po 1, větev po opadu drsná, šištice směrem dolů, padá vcelku

• Smrk pichlavý - z Kanady, pěstuje se v parcích, často ve stříbrné variantě

• Smrk omorika – původem na Balkáně, často pěstován ve městech, vývojově starý smrk (zachovány dva světlé proužky na rubu jehlic), úzká koruna, převislé větve

• Modřín opadavý - opadavý jehličnan, jehlice z brachyblastů (zkrácených větévek) ve svazečcích

• Cedr atlaský – původem v severní Africe, u nás pěstován jako okrasná dřevina (jehlice ve svazcích)

• Borovice lesní - jehlice po 2, hnědočervené větve – menší šišky

• Borovice kleč - 2 jehlice, keřovitý vzrůst - kosodřevina, nad horní hranicí lesa (horská)

• Borovice černá - z Balkánu, dlouhé jehlice po 2, staré větve tmavé, šišky větší než borovice lesní

• Borovice vejmutovka - S Amerika, podlouhlé šišky, dlouhé měkké jehlice po 5

• Zerav západní (thuja) – malé šupinovité listy, pohárkovité šištice, S Amerika

• Jalovec obecný - jehlice v přeslenu po 3, spíše keře na pastvinách, drobné kožovité šištice – koření

• Metasekvoje čínská – živoucí fosilie – druhohorní strom dlouho pokládán za vyhynulý, objeven až během druhé světové války v Číně, dnes pěstován jako rarita v parcích celého světa, jehlice vyrůstají na zkrácených větvičkách, které celé na podzim opadají

• Sekvojovec obecný - Kalifornie – horská oblast, až 100 m výšky, průměr 10 m (největší 112 m)

• Tis červený - nemá pryskyřičné kanálky, keře nebo stromy, samičí šištice nahrazena dužnatým červeným míškem (zoochorie), kromě míšku celá rostlina jedovatá, dvoudomý, dlouhověký