Cermat - všichni autoři

Máj

• Vrcholné dílo – lyricko-epická báseň

• 600 výtisků

• Jediná kniha, která vyšla za Máchova života

• Děj se odehrává v květnu v krajině Bezděku

• Příběh ustupuje do pozadí – hlavní je lyričnost básně = popis přírody, úvaha o smyslu a ceně života

• Části básně:

• Věnování (dedikace) – vyjadřuje postoj autora k životu (svoboda, láska x pochyby)

• 1. zpěv – obraz májové přírody + příběh

- vůdce loupežníků zavraždil svůdce své milé Jarmily

- Vilém je uvězněn a druhý den má být popraven

- Jarmila na něho čeká, dozvídá se o popravě a utopí se v jezeře

• 2. zpěv – Vilém čeká v cele na popravu – přemýšlí o životě a smrti, o své vině, kterou způsobila osudná náhoda

- děsí ho představa, že po smrti nic není

- kontrast = věčnost přírody x doba do popravy Viléma

• 1. Intermezzo - odehrává se na popravišti

- sbor duchů se společně s přírodou připravují na uvítání nového ducha

• 3. zpěv – vrchol básně

- druhý májový den, davy lidí se jsou podívat na popravu

- Vilém se loučí se svou zemí, vzpomíná na dětství

- je popraven a vpleten na kůl

Kontrast = ráno se vše probouzí x konce života

• 2. Intermezzo – nářek Vilémových druhů nad ztrátou svého vůdce

• 4. zpěv - do děje vstupuje básník – po sedmi letech se vrací na místo popravy

- („Hynku, Viléme, Jarmilo“) – ztotožňuje se hlavním hrdinou a jeho příběhem = zamýšlí se nad tragikou lidského osudu

• Ostrá kritika tehdejší společnosti (tragédie tří lidí)

Večer na Bezdězu

• Soubor povídek Obrazy ze života mého

• Děj se odehrává na zřícenině Bezděz a začíná večerem

• Hlavní myšlenkou je zamyšlení nad životem a vývojem člověka

• Následující den hledá postavu, kterou předcházející večer viděl

Marinka

• Soubor povídek Obrazy ze života mého

• Odehrává se v květnu

• Marinka je nemocná dívka s kterou se Karel Hynek Mácha setká a zamilují se do sebe, ale Karel musí odjet

• Když se vrátí, zjistí, že Marinka zemřela

Cikáni

• Román o putovném životě, vyskytuje se zde motiv vraždy

KAREL JAROMÍR ERBEN

• (1811 – 1870)

• Narodil se v Miletíně v severovýchodních Čechách v chudé řemeslnické a písemácké rodině

• Vystudoval práva, v době studií se seznámil s Palackým, s nímž celý život spolupracoval

• Po venkovských archívech sbíral látku k historii českých rodů, lidové písně a pohádky

• Pobýval i v Kostelci nad Orlicí

• Nakonec se stal archivářem města Prahy

• a) vědecká činnost (zabývá se hlavně literárními a politickými dějinami a národopisem, vydal řadu památek staršího českého písemnictví – české spisy mistra Jana Husa)

• b) sběratelská činnost (navázal na tradici Čelakovského)

• sbíral české pohádky (Zlatovláska, Liška Ryška, Tři vlasy děda Vševěda)

• na jeho tvorbu navázali: Neruda, Vrchlický, Bezruč, Wolker

Kytice

• (Kytice pověstí národních)

• Tvořená z balad (básně s tragickým koncem)

• Vodník, Zlatý kolovrat, Polednice, Svatební košile, Holoubek, Mateřídouška, Poklad, Štědrý den, Dceřina kletba, Vrba, Lilie, Věštkyně, Záhořovo lože (na motivy Máje)

• Kytice nám dává lidové představy o životě a názory na život

• 3 základní motivy (1) boj člověka s přírodními a nadpřirozenými silami, (2) narušený základní vztah mezi lidmi (3) mateřská láska, vina a trest

• Forma pověstí

• Lidovost, stručnost, názornost, dramatické dialogy, přirovnání, metafory