Cermat - všichni autoři

CHARLES BAUDELAIRE

• (1821 – 1876)

• První prokletý básník

• Francouzský básník, literární kritik, překladatel

• v 7 letech ztratil otce, otčíma nenáviděl

• žil bohémským životem a rozhazoval rodinné jmění

• proto se jeho příbuzní snažili, aby byl zbaven svéprávnosti – dosáhli svého a soud mu vnutil právní dohled

• musel zásadně omezit své výdaje a živořil na pokraji bídy

• drogy a syfilida ho nakonec zničily duševně i tělesně

• opovrhoval měšťáctvím, společenskými zvyky

• do poezie zapojil všechny smysly (vůně, barvy), užíval překvapivé metafory, probouzel citovost a vnímavost

• napsal básnické sbírky Květy zla a Umělé ráje (Báseň o hašiši, Pojídač opia),

eseje Úvahy o některých mých současnících

osobní vyznání Mé srdce, tak jak je

• překládal povídky E. A. Poea, jehož tvorbu obdivoval

• k Baudelairově uměleckému odkazu se hlásili hlavně dekadenti

• Květy zla

• 1857

• Literární druh: lyrika, Literární žánr: básnická sbírka, Literární forma: poezie

• Baudelaire ji ale stále rozšiřoval, až přesáhla počet 140 básní, většinou sonetů

• je rozdělená do oddílů Splín a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura a Smrt

• Baudelaire rezignoval na líčení ideálů – dospěl k názoru, že dobro neexistuje, člověk nemůže dosáhnout štěstí normálním životem a najít ho v obyčejných věcech, ale najde ho ve zlých a odporných věcech, v ošklivosti, bídě, neřesti

• celou sbírku prostupuje otevřený erotismus, rouhání, zvrhlost, nicota a zvláštní pocit úzkosti, který autor nazývá splínem

• protiklady – krása x šerednost, radost x smutek, rozkoš x strádání, věrnost x nevěra, láska x zklamání

• jediným vysvobozením ze světa protikladů je smrt a Satan

• báseň Zdechlina - cynický obraz rozkladu a hniloby mrtvé dívky (přirovnává ji ke zdechlině, kterou se jednou také stane)

• báseň působí na smysly – zrak, čich, sluch

• po vydání Květů zla byl Baudelaire odsouzen za poškozování dobrých mravů a urážku náboženské morálky.

LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ

• (1828 – 1910)

• Ruský prozaik, dramatik a filozof

• Narodil se v Jasné Poljaně v šlechtické rodině, ale oba rodiče mu zemřeli, když byl malý

• Po neúspěšném pokusu vystudovat se vrátil do Poljany

• 1851 – 1855 bojoval v krymské válce, podílel se na obrace Sevastopolu (námět mnoha povídek)

• po návratu na rodný statek chce zlepšit stav Ruska tím, že dá chudým vzdělání

• otevřel školu pro své mužiky a jejich děti, v níž se svou rodinou vyučoval

• pod vlivem myšlenek Chelčického vytvořil učení, jehož základem bylo neodporovat zlu násilím a mravní sebezdokonalování

• zdůrazňoval potřebu výchovy v umění (zavrhoval např. Baudelaira)

• západní společnost považoval za nelidskou a krutou

• v 80. letech opustil

• společnost, ze které pocházel, snažil se zařadit mezi mužiky

• rozpory s rodinou – v pomatení mysli utíká z domova, během cesty umírá na zápal plic

• Dětství – chlapectví – jinošství

• 1852 - 1857

• Literární druh: epika, Literární žánr: novela, Literární forma: próza

• trilogie o malém Nikolajovi, jemuž záhy umírá matka a výchovy Nikolaje i jeho bratra se ujímá babička, z bratrů se stávají sobci

• Nikolajův bratr se brzy dostává na universitu, Nikolaj také, ale propadá

• trilogii lze považovat za autobiografickou

• Kreutzerova sonáta

• 1891

• Literární druh: epika, Literární žánr: povídka, Literární forma: próza

• řeší zde rodinné vztahy, hlavně pohled na manželství (muž ve vlaku vypráví svůj příběh, zabil ženu kvůli její nevěře s učitelem hudby)

• Vojna a mír

• 1865 - 1869

• Literární druh: epika, Literární žánr: román, Literární forma: próza

• čtyřdílný historický román

• z let 1805 -1820 (válka s Napoleonem v Rakousku, bitva u Slavkova, bitva u Borodina, Napoleonovo tažení na Moskvu, její obsazení, ústup fr. armády)

• podává souhrnný obraz ruské společnosti, jejích různých vrstev i lidských typů

• vedle smyšlených postav zde vystupují i skutečné historické osobnosti (Alexandr I., generál Kutuzov a Napoleon)

• z 250 postav patří k nejdůležitějším:

• - Andrej Bolkonskij - energický a realistický člověk, prochází mnoha životními zkouškami, usiluje o společenský pokrok. Zprvu obdivoval Napoleona, ale když zažil válečné útrapy, svůj názor změnil. Umírá s vědomím, že nežil nadarmo a dosáhl všech vytčených cílů

• - Pierre Bezuchov - idealista, snílek, nositel Tolstého myšlenek. Hledá naplnění života, do války jde ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí. Je vnitřně rozpolcený – klade si velké cíle, ale v jejich realizaci mu brání slabá vůle

• - Nataša Rostovová – snoubenka Bolkonského, po jeho smrti se provdá za Bezuchova a stává se vzornou manželkou a matkou. Tolstoj ji ukazuje jako ideál ženy (zachytil v románu její vývoj od naivní, citově dospívající dívky až po vyzrálou ženu).

• Anna Kareninová

• 1873 – 1877

• Literární druh: epika, Literární žánry: román, Literární forma: próza

• psychologický román – zobrazuje vývoj tehdejší ruské společnosti (odehrává se ve velkoměstských salonech a na venkovských statcích ruské šlechty)

• vášnivou, ale nešťastnou lásku Anny a šťastnou lásku statkáře Levina a jeho ženy Kitty

• titulní hrdinka, provdaná za vysokého státního úředníka, se zamiluje do důstojníka Vronského, otěhotní s ním a manžela opustí

• společnost ji odsuzuje, manžel jí znemožní styk se synem, zdá se, že Vronský ji přestává milovat

• Vzkříšení

• 1899

• Literární druh: epika, Literární žánr: román, Literární forma: próza

• Kníže Něchljudov zastává funkci porotce u soudu

• Potkává dívku Kaťušu Maslovovou, kterou kdysi svedl a pak opustil. Je obviněna z vraždy klienta, a ačkoliv je nevinná, odsouzena k nuceným pracím na Sibiři.

• Něchljudov má výčitky svědomí, dává svou půdu do užívání mužikům a Káťu doprovází - popis ruského vězeňského systému (dochází k závěru, že většina lidí je vězněna neprávem, neboť jejich vývoj byl determinován prostředím, které jim nedalo jinou šanci).

• Na Sibiři se mu podaří získat pro Kaťušu milost. Nabídne jí sňatek, ona ho však odmítne. Provdá se za revolucionáře, který byl jejím spoluvězněm.