Cermat - všichni autoři

Kristiánova legenda

• Literární druh: epika, Literární žánr: legenda, Literární forma: próza

• Život a utrpení sv. Václava a sv. Ludmily)

• Napsaná na konci 10. století

• Psáno latinsky

• Zásadní dílo doby Vojtěcha, napsáno zřejmě na jeho popud

• Zachyceny dějiny křesťanství

Hospodine, pomiluj ny

• Staroslověnský duchovní píseň

• Pochází z 10. století

• Zachovala se jenom počeštělá verze¨

• Zpívala se nejen v kostele – měla funkci hymny

• Nejstarší duchovní píseň

KOSMAS

• (1045 – 1125)

• První známý český kronikář

• Děkan svatovítské kapituly (sbor kněžích v chrámu sv. Víta)

• Na svou dobu se dožil vysokého věku

• Kronika česká

• Literární druh: epika, Literární žánr: kronika, Literární forma: próza

• Psána latinsky

• Začíná potopou světa

• Popisuje události tak jak šli po sobě až do Kosmasovi smrti

• Kronika je psaná prózou

• Nepsal o Konstantinovi, Metodějovi a jejich žácích

• Zábavné historky a citáty

• Používal hexametry – prokládáno verši

Alexandreida

• (rozhraní 13. a 14. století)

• Literární druh:epika, Literární žánr: rytířský epos, Literární forma: poezie

• Veršovaný rytířský epos o řeckém králi Alexandru Makedonském

• V jeho postavě je zobrazen ideál středověkého panovníka podle představ vysoké šlechty

• Autor je neznámy

• Dílo je psáno jako obraz marné cesty za slávou

• Psáno česky – objevují se česká jména a místní názvy

• Původně 9000 veršů, dochovala se pouze třetina

Kronika tak řečeného Dalimila

• (počátek 14. století)

• Literární druh: lyrika, Literární žánr: kronika, Literární forma: poezie

• Dalimilova kronika

• Nejstarší česky psaná veršovaná kronika

• Zachycuje dějiny od stavby babylonské věže přes počátky českých dějin

• Čerpá z Kosmasovi kroniky

• Pravdu mísí s fantazií

• Dochovala se celá – 4500 veršů

Mastičkář

• (asi polovina 14. století)

• Literární druh: drama, Literární žánr: satirická fraška, Literární forma: poezie

• Nejstarší dochované drama u nás

• Zlomek původní Velikonoční hry

• Tři Marie jdou nakoupit masti, aby mohly namazat Ježíše Krista

• Satirický výjev ze středověkého trhu

• Mastičkář Severin se svými sluhy prodávají zázračné masti k nabalzamování Kristova těla

• Zachycen lidový jazyk

• Autor je neznámý

Podkoní a žák

• (konec 14. století)

• Literární druh: epika, Literární žánr:satirická skladba, Literární forma: poezie

• Žákovská poezie – plná rozmaru, výsměchu různým vrstvám ve společnosti

• Dokázali si „utahovat“ i z bídy samotného studentstva

• Parodie univerzitních disputací (učených hádání)

• Spore mezi panským služebníkem (podkoní) a vysokoškolským studentem (žák)

• Vedou spor o to, kdo se má lépe

• Skladba pouze konstatuje, nehledá příčiny bídy

JAN HUS

• (asi 1370 – 1415)

• Narozen v Husinci u Prachatic

• Studoval na pražské univerzitě

• Stal se univerzitním profesorem

• Byl vysvěcen na kněze, kazatel v kapli Betlémské

• Zasloužil se o vydání Kutnohorského dekretu

• Vystupoval proti bohatství církve, horlil proti mravní zkaženosti kněžstva, proti kupčení s odpustky

• Docházelo k roztržkám mezi Husem a církví – Hus musel opustit Prahu (pobýval na Kozím Hrádku a na Krakovci)

• Na jaře 1414 císař Zikmund vyzval Husa, aby se očistil od nařčení z kacířství před kostnickým koncilem (církevní sněm)

• Hus zde neodvolal své učení, nepodřídil se autoritě církve

• 6. Července 1415 odsouzen k upálení na hranici

• Dbal na pravopis a spisovnost – zavedl diakritický pravopis (O pravopise českém)