3. Chemická vazba. Slabé vazebné interakce. Krystaly

- je způsobena elektrostatickou přitažlivostí kationtů kovů a volně se pohybujících valenčních elektronů

Atom kovu:

- je obklopen větším počtem atomů

- je uspořádán v prostorové mřížce, bez e- → kationty (e- se volně pohybují mezi kationty kovu → kovová vazba)

Prostorové mřížky:

1. Šesterečná prostorová mřížka

2. Krychlová prostorová mřížka plošně centrovaná

3. Krychlová tělesově centrovaná prostorová mřížka

− delokalizovaná vazba = vazba není umístěna mezi dvěma atomy, ale je rozprostřena po celé molekule

− volně se pohybující e- → elektrická vodivost

Mezimolekulové síly

− Síly slabší než chemická vazba

− 100x - 1000x slabší než vazba kovalentní

− Slabé vazebné interakce

− Nepatří do chemické vazby

− Síly mezi molekulami

− Způsobují, že některé látky se vyskytují v kapalném, plynném a pevném stavu

− Ovlivňují některé fyzikální vlastnosti (tv, tt)

− Mezi molekulami téže látky, nebo různých látek

Druhy:

• Van der Waalsovy síly – vzájemné působení molekulových dipólů

1. Stálý dipól − Vyskytuje se u sloučenin, které mají polární kovalentní vazby

2. Dočasný dipól (indukovaný) − Dipól se v molekule s nepolární vazbou vytvoří (indukuje)

- Vzniká okamžitou nerovnoměrností v rozložení e- v molekule

- Čím je molekula složitější (více e- a p+), tím je pravděpodobnost vzniku dipólu větší

• Vodíková vazba (můstek) - na základě silné polarity vazeb – H-F, O-H, N-H – výskyt v bílkovinách, NK

− 10x slabší než kovalentní vazba

− Silnější než van der Waalsovy síly

− Střední postavení mezi chemickou vazbou a van der Waalsovými silami

− Vyskytuje se u sloučenin vodíku s prvkem o vysoké elektronegativitě a nevazebným elektronovým párem (F, O, N), kde atom vodíku jedné molekuly vytváří slabou vazbu s volným elektronovým párem elektronegativnějšího prvku druhé molekuly, ve vzorcích ji značíme tečkováním, např. fluorovodík H - F … H - F … H – F

Vliv chemické vazby na vlastnosti látek

- nerozpustné ve vodě

- rozpustné v nepolárních rozpouštědlech

- nevedou elektrický proud

− rozpustné ve vodě

- nerozpustné v nepolárních rozpouštědlech

- v tavenině nebo v roztoku vedou elektrický proud

- vedou elektrický proud a teplo

- jsou kujné a tažné

Struktura krystalů

- pevné látky s pravidelným uspořádáním částic = krystaly (krystalické látky)

Krystal – geometrické těleso omezené krystalovými plochami, které se stýkají na hranách, a ty se sbíhají ve vrcholech

- polykrystaly – krystaly složené z velkého množství krystalků – zrn

- monokrystaly – jednotlivé krystaly větších krystalů

Krystalické látky = pevné látky, které mají pravidelné uspořádání základních částic (atomy, molekuly, ionty)

X

Amorfní látky = látky, které nemají pravidelné uspořádání částic, př. Sklo