3. Chemická vazba. Slabé vazebné interakce. Krystaly

Vzniká až po vazbě sigma a podílí se na vzniku násobných vazeb

Je slabší než vazba sigma proto jsou tyto sloučeniny reaktivnější než s jednoduchými vazbami

Násobnost kovalentní vazby

• Jednoduchá - je delší a slabší než násobné vazby, vazba sigma

• Dvojná - sdílení dvou elektronových párů, tvořena jednou vazbou sigma a jednou vazbou pí (dvojná vazba je kratší a pevnější než jednoduchá)

• Trojná - sdílení tří elektronových párů, tvořena jednou vazbou sigma a dvěma vazbami pí (vazba je nejkratší a nejpevnější)

Polarita vazby

Elektronegativita = míra schopnosti atomů přitahovat elektrony sdílené s jiným atomem

- závisí na oxidačním čísle a hybridizaci udává, jakým způsobem je atom vázán

- v molekule složené ze dvou atomů s různou elektronegativitou převládá u atomu s větší elektroneg. záporný náboj, u druhého atomu kladný molekula má záporný a kladný konec = dipól

Kovalentní nepolární vazba ­– X 0- 0,4

- vzniká mezi dvěma stejnými atomy, rozdělení hustoty mezi oběma atomy je rovnoměrné, obě jádra přitahují elektrony stejnou silou

Kovalentní polární vazba – X O,4 – 1,7

- vzniká mezi dvěma odlišnými atomy, vznik parciálních nábojů

Iontová vazba – X větší než 1,7

- Extrémní případ polární kovalentní vazby

− Mezi kationtem a aniontem vzniká elektro-statická interakce = iontová vazba

− Je zprostředkována elektro-statickou interakcí (silami) působící mezi opačně nabitými ionty

− Je jednou z nejsilnějších vazeb (uvolnění velkého množství E)

- v plynném skupenství za vysokých teplot se (například NaCl) vyskytuje jako dvouatomová molekula

- v pevném skupenství je NaCl krystalický

Kationt – elektropozitivnější atom předá elektron druhému atomu

Aniont – záporně nabitý iont

Koordinačně-kovalentní vazba

= dativní vazba, donor-akceptorová vazba

Donor (dárce) – poskytne oba elektrony

Akceptor (příjemce) – má ve valenční vrstvě orbital a přijme oba elektrony

- po vzniku se tento typ vazby již neliší od kovalentní

- umožňuje vznik komplexních sloučenin

- ve sloučenině jsou pak všechny kovalentní vazby rovnocenné

Příklad: při vzniku amonného iontu poskytuje dusík v amoniaku volný elektronový pár a vodíkový kation volný orbital

Kovová vazba

- uplatňuje se v kovech (kov je, když počet valenčních elektronů je menší nebo roven číslu periody, kde se ten prvek nachází)

- typické vlastnosti kovů – lesk, velká tepelná/elektrická vodivost, kujnost a tažnost, tvrdost

- skládá se z kationtů rozmístěných v pravidelné mřížce

- kationty jsou ve svých polohách udržovány nábojem volně pohyblivých valenčních elektronů

- elektrony se do jisté míry chovají jako částice plynu proto jsou nazývány elektronovým plynem

− vzniká mezi atomy v tuhém stavu, které mají nízkou elektronegativitu a poměrně malý počet valenčních elektronů