5_KARBONYLOVÉ-SLOUČENINY-pro-3B (2)

Úkol č. 4: Vlastnosti acetonu

Pomůcky: hodinové sklíčko, kapátko, špejle, sirky, polystyren

Chemikálie: aceton (C3H6O)

Postup: Na hodinové sklo pomocí pipety nakapejte několik kapek acetonu. Opatrně aceton hořící špejlí zapalte. Pozorujte plamen acetonu. Kápněte několik kapek na kousek polystyrenu – pozorujte změny.

Pozorování:

• Aceton hoří žlutým svítivým plamenem, dokud se nevypaří. Polystyren se po polití acetonem začne ‚,rozežírat‘‘.

• Aceton proniká mezi jednotlivé polymerové řetězce polystyrenu a uvolňuje uzavřené kapsičky vzduchu, z polystyrenu se stává polotekutá hmota.

• CH3COCH3 + 4O2 → 3H2O + 3CO2

Závěr:

Pomocí Fehlingova a Tollensova činidla lze dokázat redukční účinky aldehydů – aldehydy se oxidují na karboxylové kyseliny, přičemž dochází k redukci složek jednotlivých činidel. Fehlingovo činidlo se redukuje za vzniku červeného Cu2O a Tollensovo za vzniku stříborčerného Ag. Ketony jsou naopak k těmto oxidačním činidlům stálé, oxidují se až za drastických podmínek.

Jód reaguje s alkoholy, aldehydy a ketony, které mají vedle funkční skupiny (–OH, –CHO, –CO–) přítomnou skupinu –CH3. Při této reakci vzniká jodoform CHI3, který vytváří žluté nebo nažloutlé krystalky. Zároveň dochází k oxidaci příslušných kyslíkatých derivátů (alkoholů, aldehydů a ketonů) na soli karboxylových kyselin (reakce v zásaditém prostředí). Pomocí této reakce od sebe můžeme odlišit methanol, který nebude s jódem reagovat, od ethanolu, podobně jako methanal od ethanalu, který bude vytvářet žluté krystalky jodoformu.

Polystyren je odolný vůči kyselinám a zásadám, neodolává ovšem organickým
rozpouštědlům – aceton, který proniká mezi jednotlivé polymerové řetězce a uvolňuje uzavřené kapsičky vzduchu. Výsledkem je zmenšení objemu polystyrenu. Z pěnového polystyrenu se stala polotekutá hmota. Aceton je vysoce hořlavý páry mohou se vzduchem tvořit dokonce výbušnou směs.