Dusík

Dusík
je za běžné teploty plyn, krystalizující v různých alotropických modifikacích.
Dusík a jeho vlastnosti=Dusík se vyskytuje ve třech skupenstvích v dvouatomových molekulách N2. Je bezbarvý, bez chuti a zápachu, málo rozpustný ve vodě, nehořlavý a hoření nepodporuje. Molekula N2 je mimořádně stálá, mezi atomy dusíku je trojná vazba s velkou vazebnou energií. Dusík reaguje s většinou látek až při vysoké teplotě. Zahřátím s Si, Br, Al a p2 - prvky vznikají nitridy. Velké množství sloučenin dusíku patří do oblasti organické chemie. V přírodě vzniká amoniak, oxid dusný, dusnatý a dusičitý převážně činností mikroorganismů. Vyskytuje se chilském ledku NaNO3. Laboratorně se dusík připravuje tepelným rozkladem dusitanu amonného: NH4NO2®80 až 100°C® N2 + 2 H2O Vyrábí se frakční destilací kapalného vzduchu. Dusík se používá jako levná ochranná atmosféra při chemických reakcích. Je výchozí surovinou při výrobě amoniaku a oxidu dusného. Amoniak, amonné soli.
Amoniak NH3 je nejdůležitější sloučenina.Za běžných podmínek je bezbarvý, štiplavě páchnoucí plyn. V přírodě amoniak vzniká rozkladem dusíkatých organických látek. Molekuly NH3 jsou polární, s volným elektronovým párem na atomy dusíku, mají tvar trojboké pyramidy. Schopnost amoniaku vázat proton způsobuje, že má v chemických reakcích převážně zásaditou povahu, vzniká amonný kation NH4+. Amoniak se dobře rozpouští ve vodě a částečně s ní reaguje: NH3 + H2O->NH4++OH- Vyrábí se vysokotlakovou katalyzovanou syntézou z prvků. Uvolňuje se z amonných solí silným hydroxidem: NH4Cl + NaOH ->NH4 +Na + NaCl + H2O Protolytickou reakcí s kyselinami vznikají amonné soli NH4X . Amonné soli jsou vesměs bílé krystalické látky, dobře rozpustné ve vodě, lehce těkavé, za vyšší teploty se rozkládají. Kromě protolytických reakcí se amoniak může účastnit ve vodných roztocích též komplexotvorných reakcí jako donor elektronového páru.
Kyslíkaté sloučeniny dusíku=Dusík poskytuje s kyslíkem oxidy, v nichž mají atomy dusíku oxidační číslo I až V. Nejvýznamnější z nich jsou oxid dusnatý NO a oxid dusičný NO2, existující též jako dimer N2O4. Vznikají při redoxních reakcích dusíkatých sloučenin, jsou meziprodukty při výrobě kyseliny dusičné z amoniaku. Oxidy dusíku jsou složkou průmyslových emisí a výfukových plynů. Jsou jedovaté, podílejí se na vzniku "kyselých dešťů" a jejich zvýšená koncentrace vážně narušuje životní prostředí.
Kyselina dusičná HNO3 je silná kyselina a významná průmyslová chemikálie. Její 68% vodný roztok se označuje koncentrovaná kyselina dusičná; uchovává se v tmavých lahvích, protože se působením světla pomalu rozkládá: 4HNO3-> 4 NO2 + 2 H2O + O2 .Silné oxidační činidlo.Oxiduje všechny kovy s výjimkou zlata a některých platinových kovů. Tyto kovy se rozpouštějí jen ve směsi koncentrovaných kyselin HNO3 a HCl v poměru 1:3 -lučavce královské. Fe,Cr,Al s koncentrovanou HNO3 nereagují, reagují pouze se zředěnou kyselinou, neboť na kovu ponořeného do koncentrované kyseliny se vytváří souvislá vrstvička oxidů, bránící jeho další reakci -dochází k pasivaci kovu. Bílkoviny působením kyseliny dusičné žloutnou (xantoproteinová reakce). Reakcí kyseliny dusičné s uhličitany, oxidy nebo hydroxidy kovů vznikají dusičnany. Dusičnany (nitráty) Mn+ (NO3)n jsou vesměs ve vodě dobře rozpustné, zahřátím se rozkládají. Ledky jsou důležitá průmyslová hnojiva.
Kyselina dusitá HNO2 je nestálá kyselina s oxidačními účinky. Je důležitou látkou při výrobě barviv. Její soli dusitany MNO2 jsou mnohem stálejší