HISTORIE A VYVOJ CHEMIE - Referát
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Historie a vývoj chemie
Chemie je přírodní věda zabývající se složením látek a chemickými reakcemi. Dělí se na chemii anorganickou, organickou, fyzikální a analytickou. Kromě toho existuje řada podoborů (např. chemie silikátů, fotochemie) a oborů hraničících s jinými vědami (biochemie, geochemie, jaderná chemie). Historie chemie sahá až do dob vzniku lidské kultury. Nejdříve se základní chemické poznatky využívaly ke zpracování kovů, kůží, uchovávání potravin a podobně. Ale dříve než se stal z chemie vědní obor byla nazývána alchymie a jejím úkolem bylo mnoho dodnes nesplněných úkolů (získat zlato z jiných prvků, výroba různých elixírů, atd.). I když se samozřejmě tyto pokusy nezdařily přinesly alchymisté mnoho cenných poznatků do budoucna a urychlili vývoj později.
V 16. století se rozvíjí tzv. iatrochemie, která má za úkol léčit nemoci lidí pomocí chemických látek a prozkoumat děje v lidském těle. Jedním z hlavních představitelů byl švýcarský lékař Paracelsus. Tehdy také vznikaly základy metalurgických výrob(zpracování kovů). Poté v 17. století i základy anorganické chemie. O tyto věci se zasloužily chemici Agricola a Glauber. Ve druhé polovině 17. století napomohl k rozvoji chemie vědec R.Boyle. Definoval pojmy jako například prvek, sloučenina, vztah mezi objemem a tlakem plynu a odmítl některé zastaralé metody. Přesto stále nebyla vytvořena ucelená chemická teorie. Chemik Antoine-Laurent Lavoisier zkoumal spalovací reakce a ukázal, že ve sporu s uznávanou flogistonovou teorií, která říkala, že flogiston je podstatnou složkou všech hořlavých látek, je spalování ve skutečnosti slučování látky s plynem, který nazval kyslík.
VÝVOJ CHEMIE MŮŽEME ROZDĚLIT A NA 5 BODU:
- pravěk
- starověké znalosti
- středověká alchymie
- flogistonová teorie
- atomová teorie
Pravěk
nejstarší chemický proces - hoření - rozdělávání ohňů, tavení kovů
Starověk
využití ohně k řemeslné výrobě - zpracovávání kovů, hrnčířství, výroba skla
nejdříve bylo známo zlato a stříbro (ryzí stálé kovy, vyskytující se volně v přírodě)
nejsnadněji vytavitelný kov z kamene - měď (koroduje - tvoří se měděnka, velice měkký kov)
další známé prvky - cín, olovo - velice měkké, rtuť a železo - tavení při vysoké teplotě, dříve bylo železo velice nekvalitní a křehké), zinek - objeven až po 1000 letech
porcelán, keramika, glazury, pálené cihly, malta,…
alkohol (pivo a víno), ocet, oleje, rostlinné výtažky
barviva, pigmenty, látky na vyčiňování kůží,…
Egypt - chemie mumifikování, různé soli a barviva
Čína - ledek - ohňostroje, střelný prach, papír, porcelán
Starověká filosofie a názory na stavbu hmoty
Thales z Milétu (627 - 547 př. Kr.) - úspěšný obchodník a cestovatel, pralátka, ze které vznikl svět - voda, zhušťováním a zřeďováním vody vznikají ostatní látky