HISTORIE A VYVOJ CHEMIE - Referát

Herakleitos z Efesu - (asi 530 - 480 př. Kr.) - podstata světa - oheň, schopnost přeměňovat látky, tvrdil, že všechno (každá látka) se mění, „Vše plyne“ - Panta rei, všechno stvořené má v sobě zárodek zániku

Demokritos z Abdér (asi 460 - 370 př. Kr.) - materialistický filozof a encyklopedický vědec, nejvýznamnější z antických atomistů, bez pokusů vytvořil jako první atomovou teorii (přirovnání k ovčímu stádu), atomos = nedělitelný, pohybem atomů (jejich spojováním a rozpojováním) vysvětlil podstatu přírodních změn

Aristoteles ze Stageiry (384 - 322 př. Kr.) - obsáhl všechno tehdejší vědění, měl daleko větší autoritu než Demokritos, myšlenka o TVARU a LÁTCE - tvar tvaruje látku, která se později také může stát tvarem, na začátku musela být nějaká prvotní hmota - MATERIA PRIMA, teorie o ŽIVLECH (prvcích), každá látka je tvořena z těchto vlastností:

- VODA - chladné, vlhké

- VZDUCH - horké, vlhké

- OHEŇ - horké, suché

- ZEMĚ - chladné, suché

pátý živel……ÉTER (ve vesmíru)

všechny látky vznikají kombinací těchto vlastností, podstatu změn viděl ve změně formy

Středověk

1) Alchymie

vyvinuta z učení Aristotela

základy položil Arab Džabír (Geber) v 8. století

existence 4 prvků: voda, vzduch, oheň, země

existence 3 principů - vlastností látek:

- RTUŤ (filozofická rtuť) - lesk, těkavost, tavitelnost, kujnost

- SÍRA (filozofická síra) - vlastnosti, které byly vlastní síře - barva, hořlavost, slučivost, tvrdost

- SŮL (filozofická sůl) - spojovací princip mezi rtutí a sírou

snahou bylo vytvořit co nejčistší rtuť nebo síru (filozofickou) spojením rtuti a síry vznikne zlato.

U nás byl největší rozmach alchymie za vlády císaře Rudolfa II.,pro kterého mnoho alchymistů vymýšlelo postupy výroby zlata, elixírů věčného života, elixírů na omlazení atd..

Mikuláš Kopernik (1473-1543) – Zjistil, že se Země a další planety točí kolem slunce a tím vyvrátil teorii o tom, že se Vesmír točí kolem Země.

2) Chemikové léčiv

Paracelsus (1493 - 1541) - švýcarský lékař, začal napadat alchymii, zpochybnil ji, věnoval se výtažkům z léků, velkou pozornost věnoval čistotě látek, lidské nemoci vysvětloval poruchou rovnováhy mezi sírou, rtutí a solí v těle předepisoval svým pacientům rtuť

Flogistonová teorie

zabývají se hořením, předpokládají, že při hoření látky ztrácejí těkavou součást - flogiston

(z řec. phlox - plamen), vůbec první, kdo dělali pokusy

Johan Becher (1635 - 1682) - německý lékárník, zastával názory Paracelsa, snažil se jeho teorii aplikovat na proces hoření, zavedl 3 principy:

- tučný (hořlavý) princip

- kapalný (rtuťový) princip

- pevný (zemský) princip

hoření není nic jiného, než rozklad na tyto 3 principy, pokud tučný princip v látce není, tak potom látka nehoří, každý kov má tučný princip, při žíhání kovu uniká do vzduchu flogiston a potom zůstává čistý kov