Organické sloučeniny - názvosloví, izomerie, základní reakce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PROSTOROVÉ IZOMERY – mají stejný souhrnný vzorec a konstituci, ale liší se prostorovým uspořádáním molekul
(E)-, (Z)- izomery (geometrické) – liší se prostorovým uspořádáním skupin navázaných na uhlíkových atomech spojených dvojnou vazbou nebo na cyklech
v případech, kdy jsou párové substituenty shodné, označíme je cis-, trans- (mají rozdílné chemické a fyzikální vlastnosti, sloučeniny, které stáčejí rovinu polarizovaného světla, nazýváme opticky aktivní)
pokud jsou substituenty různé, označíme je čísly 1-4 podle klesající priority (pro jednoatomový substituent platí, že čím nižší má atomovou hmotnost, tím je jeho priorita menší)
jsou-li substituenty 1,2 na téže straně dvojné vazby, jde o izomer (Z)-, jsou-li na protilehlých stranách, jde o izomer (E)-, např.:
enantiomery – dvojice molekul, které jsou ve vztahu vzoru a jeho zrcadlového obrazu a jsou současně neztotožnitelné (nelze jednu molekulu překrýt druhou) = CHILARITA, takové molekuly nazýváme chirálními – nemají rovinu ani střed symetrie
enantiomery mají stejné všechny fyzikálně-chemické vlastnosti, liší se pouze v tom, že každý otáčí rovinu polarizovaného světla o stejný úhel, avšak v opačném směru, jeden vpravo (+), je pravotočivý, a druhý vlevo (-), je levotočivý, např.:
jeden z dvojice enantiomerů označujeme písmenem (R), druhý písmenem (S)
v chemii přírodních látek (např. u sacharidů a aminokyselin) se z historických důvodů používá označení D a L
REMICKÁ SMĚS – směs dvou enantiomerů o stejné koncentraci v poměru 1:1, vůči polarizovanému světlu se chová netečně (= omická směs rovinu polarizovaného světla nestáčí, neboť účinky obou enantiomerů se navzájem vyruší)
KONFORMACE
Představuje různá prostorová uspořádání molekul téže sloučeniny, která je umožněna vnitřní rotací částí molekul kolem jednoduchých vazeb, např. zákrytová a střídavá konformace ethanu
KLASIFIKACE ORGANICKÝCH REAKCÍ
mezi základní typy reakcí organických sloučenin patří adice, eliminace, substituce a přesmyk
organické reakce často zahrnují sekvenci více elementárních kroků, které však vždy patří do jednoho ze čtyř druhů základních chemických reakcí
štěpení vazeb může být:
symetrické – HOMOLÝZA: vzniklé částice si ponechávají vždy po jednom elektronu, vznikají reaktivní částice – radikály
nesymetrické – HETEROLÝZA: elektronegativnější ze vzniklých částic si ponechá elektronový pár z původní vazby, vznikají ionty
ZÁKLADNÍ TYPY ORGANICKÝCH REAKCÍ
ADICE (připojení)
reakce, při které se přidává (aduje) k molekule substrátu molekula činidla
dochází k zániku vazeb π a vzniku vazeb σ (zanikají násobné vazby nebo se trojná vazba mění na dvojnou)
ELIMINACE (odtržení)
je opakem adice, obvykle se z molekuly odštěpuje její menší část
vznikají vazby π (vzniká násobná vazba)