Stavba atomu, radioaktivita, f-prvky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2. STAVBA ATOMU, RADIOAKTIVITA, F-PRVKY
ATOM
základní stavební částicí látek je atom
století př. n. l. Démokritos a Leukippos názor, že látky jsou složené z nepatrných a neviditelných částeček – atomů (atomos = nedělitelný)
počátek 19. století John Dalton – atomová teorie:
-
prvky jsou složeny z malých částic – atomů, atomy jednoho prvku jsou stejné, atomy různých prvků se liší svými vlastnostmi
-
při chemických reakcích dochází ke spojování, oddělování a přeskupování atomů, atomy při nich nevznikají, nemizí a ani se nemění na atomy jiných prvků
-
spojováním atomů dvou nebo více prvků vznikají nové látky – chemické sloučeniny
-
v určité sloučenině připadá na jeden atom jednoho prvku vždy stejný počet atomů jiného prvku
-
v roce 1911 objevil anglický fyzik E. Rutherford, že atomy mají svou vnitřní strukturu a skládají se z kladně nabitého jádra obklopeného záporně nabitými částicemi
protony, elektrony a neutrony jsou tzv. elementární částice, elektrony jsou zároveň tzv. fundamentální částice – nemají vnitřní strukturu, protony a neutrony jsou tvořeny trojicí fundamentálních částic, tzv. kvarků
atom tvoří kladně nabité jádro a záporně nabitý elektronový obal
Atomové jádro
jádro atomu se skládá z protonů a neutronů
protony p+ – částice s kladným nábojem, jejichž počet v jádře udává protonové číslo Z (= atomové číslo)
neutrony n0 – částice bez náboje, jejichž počet v jádře udává neutronové číslo N
protony a neutrony nazýváme nukleony, jejichž počet v jádře udává nukleonové číslo A (= hmotnostní číslo), pro které platí A = N + Z
A se píše jako horní index před značkou prvku, Z se píše jako dolní index před značkou prvku:
např. atom kyslíku má 8 protonů, 8 neutronů, 16 nukleonů:
nuklidy- látky složené z atomů, jejich jádra mají stejné protonové číslo (stejný počet protonů), stejné neutronové číslo (stejný počet neutronů), a tedy stejné nukleonové číslo (stejný počet nukleonů)
izotopy - atomy se stejným počtem protonů, ale s různým počtem neutronů
izotopy jednoho prvku se liší zejména fyzikálními vlastnostmi, popř. fyzikálně-chemickými vlastnostmi (např. hmotnost atomů)
mohou mít odlišný vliv na živé organismy (např. D2O je na rozdíl od H2O toxická)
izobary - atomy různých prvků se stejným nukleonovým číslem
izotony - atomy různých prvků se stejným počtem neutronů
→ izotopy
→ izobary
→ izotony
Elektronový obal
je tvořen elektrony – částicemi se záporným nábojem, které kompenzují kladný náboj jádra, jejich počet v elektricky neutrálním atomu je roven počtu protonů v jádře (tedy protonovému číslu Z)
Stavba elektronového obalu
ELEKTRONOVÁ HUSTOTA – hodnota pravděpodobnosti výskytu elektronu v daném místě, oblasti nejhustšího výskytu elektronů v el obalu (s nejvyšší el hustotou) se nazývají ORBITALY
orbital, tedy oblast nejhustšího rozložení elektronů kolem jádra, jejich stavy a energii charakterizují 3 kvantová čísla