19. Karboxylové kyseliny a jejich deriváty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
19.
Karboxylové kyseliny a jejich deriváty
charakteristika a názvosloví karboxylových kyselin
vlastnosti, reakce a příprava karboxylových kyselin
použití nejdůležitějších karboxylových kyselin
funkční deriváty – přehled, názvosloví, příklady, vlastnosti, využití
substituční deriváty – přehled, názvosloví, příklady, vlastnosti, využití
deriváty kyseliny uhličité
Uhlovodíky: organické sloučeniny složené jen z molekul uhlíku a vodíku
mohou být alifatické [acyklické (otevřené) / cyklické (uzavřené bez arom. jádra)], nebo aromatické
Karboxylové kyseliny
Karboxylové kyseliny: org. sloučeniny, které obsahují ve svých molekulách karboxylovou skupinu COOH
COOH = spojení karbonylové CO + hydroxylové OH skupiny
Rozdělení
Podle množství karboxylových skupin
Jednosytné – 1 COOH skupina (CH3COOH octová)
Vícesytné – 2 a více COOH skupin (HOOC-COOH šťavelová, citronová)
Podle vyskytujících se vazeb
Nasycené – pouze jednoduché vazby (HCOOH mravenčí)
Nenasycené – násobné vazby (CH2=CHCOOH akrylová)
Podle řetězce
Alifatické – otevřený řetězec (HCOOH mravenčí)
Alicyklické – uzavřený řetězec bez aromatického jádra (cyklohexankarboxylová)
Aromatické – uzavřený řetězec s aromatickým jádrem
Názvosloví
nejčastěji se využívají triviální názvy – ty odvodit nelze
Systematické názvosloví
název mateřského uhlovodíku + -ová + kyselina -> propanová kyselina
název mateřského uhlovodíku + -karboxylová + kyselina -> cyklohexankarboxylová kyselina
využívá se především u cyklických řetězců anebo když je kyselina vícesytná (dikarboxylová...)
zbytky od karboxylových kyselin nazýváme acyly (formyl, acetyl, benzoyl)
Vlastnosti karboxylových kyselin
monokarboxylové kyseliny
do C4 – kapalné
od C4 – olejovité
od C10 – krystalické pevné látky
karboxylová skupina je polární – vytváří vodíkové můstky – zvyšují tt a tv
polarizace je také důvod proč vodík u OH je kyselý
čím delší řetězec – tím menší kyselost
způsobeno I+ alkylů navázaných na COOH – posouvá se elektronová hustota k COOH
tím se schopnost štěpit vodík snižuje
proto je kyselina mravenčí nejsilnější monokarboxylová kyselina
teplota varu roste s délkou řetězce
k. kyseliny se sudým počtem uhlíků mají vyšší bod varu než nejbližší vyšší karboxylové kyseliny
Mastné kyseliny (MK): monokarboxylové kyseliny se sudým počtem uhlíků
Esenciální mastné kyseliny: jsou nezbytné, člověk musí přijímat v potravě
Neesenciální mastné kyseliny: člověk si je dokáže sám nasyntetizovat
Reakce karboxylových kyselin
neutralizace: reakce s hydroxidy → vznik soli a vody
dekarboxylace: odštěpení CO2, reakce se účastní enzym dekarboxyláza
HOOC-CH2-COOH → CH3-COOH + CO2
esterifikace: reakce kyseliny s alkoholem → vznik esteru a H2O
hydrolýza esterů: zpětná reakce esterifikace