VI. 4. Soli

4. Soli

• Sůl je chemická látka tvořená kationtem kovu (nebo kationtem NH4+) a aniontem kyseliny

• Vlastnosti solí

- v přírodě se vyskytují jako krystalické látky

- z roztoku se dají oddělit krystalizací

- mezi částicemi jsou velmi pevné iontové vazby

- mají vysoké body varu a tání

- v roztoku nebo v tavenině vedou elektrický proud, v pevném stavu nevedou el. proud

• Vznik solí

- Soli mohou vznikat různými chemickými reakcemi. Mezi nejznámější způsoby vzniku solí patří:

1. Neutralizace – reakce kyseliny hydroxidem za vzniku soli a vody

2. Reakce kovu s kyselinou – s kyselinami reagují pouze ušlechtilé kovy

– Mg + 2 HCl → H2 + MgCl2

3. Reakce kovu s nekovem – Cu + S → CuS

4. Srážecí reakce – je reakce dvou roztoků solí, při které vzniká sraženina

– AgNO3 + NaCl → AgCl + NaNO3

• Dělení solí

a) Soli bezkyslíkatých kyselin

- jsou dvouprvkové sloučeniny odvozené od bezkyslíkatých kyselin (halogenidy, sulfidy)

b) Soli kyslíkatých kyselin

- jsou většinou tříprvkové sloučeniny odvozené od kyslíkatých kyselin. Do této skupiny patří i

hydrogensoli (sírany, fosforečnany, dusičnany, uhličitany,…)

• Názvosloví solí:

• Postup při odvozování solí:

1. Zjistíme, z jaké kyseliny je sůl odvozena (chlornan → kyselina chlorná)

2. Zapíšeme vzorec této kyseliny a doplníme oxidační čísla

3. Určíme si aniont tak, že škrtneme vodík (škrtneme 1 kladný vodík, aniont bude mít zápornou 1)

4. Zapíšeme si kationt (sodný, …) a doplníme k němu ox. číslo

5. Kationt a aniont si napíšeme vedle sebe, použijeme křížové pravidlo a upravím tak, aby byl výsledný

součet 0

• Tvoření vzorce z názvu:

• Tvoření názvu ze vzorce

• Zástupci solí:

1. Dusičnany – soli kyseliny dusičné

– dusičnan sodný = NaNO3 → chilský ledek

– dusičnan draselný = KNO3 → draselný ledek

– využití: výroba výbušnin a hnojiv

2. Uhličitany – soli kyseliny uhličité

– uhličitan vápenatý = CaCO3

– vyskytuje se jako nerost kalcit, který tvoří horninu vápence

– využití: výroba páleného vápna pro stavebnictví

– uhličitan sodný = Na2CO3 (soda)

– využití: do pracích prostředků na změkčení vody

3. Fosforečnany – soli kyseliny fosforečné

– vyskytují se jako nerost apatit

– využití: výroba hnojiv, např. superfosfát

4. Křemičitany – soli několika druhů křemičitých kyselin

– vyskytují se jako nerosty (kaolin, živec, drahé kameny, …)

– využití: výroba porcelánu, keramiky, hnojiv

5. Sírany – soli kyseliny sírové

– modrá skalice – přípravek proti houbovým chorobám

– sádrovec – k výrobě sádry pro stavebnictví, sochařství a zdravotnictví

Hydrogensoli

• Obsahují anionty, ve kterých je jeden nebo více atomů vodíku

• Názvy hydrogensolí obsahují předponu hydrogen- před podstatným jménem názvu soli

• Počet atomů vodíku, které anion hydrogensoli obsahuje, označujeme latinskou číslovkou: