VODÍK, KYSLÍK A JEJICH SLOUČENINY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
o Stlačený kyslík dodáván v ocelových tlakových lahvích označených modrým
pruhem
4
o Hutnictví při výrobě železa
o Sváření, řezání kovu
o Chemická výroba (oxidační procesy)
o Lékařství → dýchací přístroje
o Kapalný = raketové palivo
o Ozon – dezinfekce vzduchu a pitné vody (zabíjí mikroorganismy)
− SLOUČENINY:
− Oxidy:
o Dvouprvkové sloučeniny kyslíku s elektropozitivnějšími prvky
o Oxidační číslo kyslíku v oxidech je -II
o Jsou známy oxidy téměř všech prvků
o Oxidy přechodných prvků jsou barevné – např. Cr2O7 – zelený, CuO2 – červený
o Připravují se např. přímým slučováním prvků nebo reakcí prvku s vodní párou
o Podle vnitřní struktury rozlišujeme:
▪ Oxidy iontové (s prvky s malou elektronegativitou) – pevné látky,
vysoká teplota tání
▪ Oxidy molekulové (většinou s nekovy s velkou elektronegativitou) –
těkavé, často plynné nebo kapalné
▪ Oxidy polymerní (většinou s kovy ze středu PSP) – tvrdé, vysoká
teplota tání
o Podle reakce s vodou, hydroxidy a kyselinami rozlišujeme:
▪ Oxidy kyselinotvorné – s vodou poskytují kyseliny nebo reagují
s hydroxidy za vzniku solí (ty, které se ve vodě nerozpouštějí – SiO2
▪ Oxidy zásadotvorné – s vodou poskytují zásady nebo reagují
s kyselinami za vzniku solí (CaO)
▪ Oxidy amfoterní – reagují s kyselinami i zásadami za vzniku solí (Al2O3)
− Významní zástupci:
o Oxid vápenatý CaO
▪ Výroba ve vápenkách pálením vápence v pecích
CaCO3 → CaO + CO2 – pálené vápno
CaO + H2O → Ca(OH)2 – hašené vápno
o Oxid křemičitý SiO2
▪ Součást křemenného písku, žuly
o Burel MnO2
▪ Výroba suchých el. článků
▪ Oxidační činidlo
o Oxid zinečnatý ZnO
▪ Zinková běloba
o Oxid hlinitý Al2O3
▪ Korund, součást bauxitu – brusné a žáruvzdorné materiály
o Oxid uhličitý CO2
▪ Uvolňuje se při dýchání, FTS, vzniká při dokonalém spalování paliv
▪ Skleníkový efekt
▪ Bezbarvý, nehořlavý plyn, těžší než vzduch
5
o Oxid uhelnatý CO
▪ Vznik při nedokonalém spalování paliv
▪ Bezbarvý, prudce jedovatý plyn, bez zápachu
▪ Váže se na hemoglobin místo kyslíku
o Oxid siřičitý SO2
▪ Vznik při spalování síry (nafta, méně kvalitní uhlí)
▪ Kyselé deště
▪ Bezbarvý, nehořlavý, jedovatý plyn štiplavého zápachu
▪ Dezinfekce sudů, výroba papíru, bělení vlny
o Oxidy dusíku NOx (NO, NO2)
▪ Jedovaté plyny, vznikají činností spalovacích motorů
▪ Kyselé deště
▪ NO = bazbarvý, NO2 = červenohnědý
▪ Výroba HNO3
− Peroxo sloučeniny:
o Peroxid vodíku H2O2
▪ Bezbarvá sirupovitá kapalina
▪ Výbušný, nestálý – rozkládá se na vodu a kyslík
▪ Oxidační i redukční účinky
▪ Dezinfekce (3 %), bělení
▪ Kyslík i vodík mají oxidační číslo -I
▪ Rozpustný ve vodě, polární rozpouštědlo
▪ Vytváří dvě řady solí:
