1.STAVBA ATOMU
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
STAVBA ATOMU
Vývoj představ o struktuře atomu
Atom je základní stavební částicí všech látek. Již v 5.stoltí př.n,l vyslovili řečtí učenci Demokritos a Luukippos názor, že látky jsou složené z malých nedělitelných částiček-odtud název atom, atomos znamená nedělitelný. Pro pochopení aktuálního modelu atomu potřebujeme jít s historií a pochopit i ty předchozí. Ne každý model byl úplně chybný.
V 19. století zformuloval John Dalton atomovou teorii. Přišel s tím, že každý prvek má svůj zvláštní atom a že při chemických reakcích dochází ke spojováním, oddělování či přeskupování atomů.
Thomsonův model, neboli pudinkový, je model objeven roku 1897. Zde se poprvé objevují záporné částice- elektrony.
Rutherfordův model, neboli model planetární, byl objeven roku 1911. Elektrony v atomovém obalu zde obíhají atomové jádro po blíže neurčitých kružnicích. Zde se poprvé zmiňuje existence kladně nabitého jádra a záporně nabitého obalu.
Bohrův model atomu byl objeven v roce 1913. Zde jsou již vidět určité dovolené dráhy elektronů, čímž se vytvořila určitá stabilizace celého atomu. Bohr dokázal, že elektrony mohou obíhat v obalu pouze po kružnicích určitého poloměru, tzv. stacionárních drahách s určitou konstantní energií. Energie se mění pouze po určitých dávkách, kvantech, a to při přechodu z jedné stacionární dráhy na druhou. Tento model je nejvíce používaný model, protože je to model ve správném slova smyslu.
Kvantově mechanický model je matematický model, který se využívá dnes a je nejaktuálnější. Na vzniku tohoto modelu se nejvíce podíleli chemici Schrodinger a Heisenberg. Pracuje s pravděpodobností výskytu elektronů (místo nazýváme orbitalem) a vychází z kvantové mechaniky, která elektronům přiřazuje vlastnosti částic i vlnění.
Atomové jádro
Atomové jádro (latinsky nukleus) zaujímá 99,9% hmotností celého atomu naproti tomu je ale velmi malé (poměr jádro ku obalu by se dal vyjádřit jako poměr velikosti špendlíkové hlavičky ku fotbalovému hřišti). V jádru se vyskytují elementární částice nazývané nukleony. Nukleony nazýváme buď protony, což jsou kladně nabité částice jejichž počet určuje o který prvek se jedná nebo neutrony, což jsou elementární částice s nulovým (neutrálním) nábojem. Nukleony jsou tvořeny kvarky, které jsou drženy pohromadě glukony.
Zápis v periodické tabulce prvků:
(nukleonové číslo A) 235
U
(protonové číslo Z) 32
Po odečtení nukleonového čísla (udávající počet protonů a neutronů) a protonového získáme počet neutronů.
Izotopy jsou atomy, které mají stejné protonové číslo, ale různé nukleonové. Mají tudíž různý počet neutronů v jádru. Izotopy jsou atomy stejného prvku, a proto mají stejné chemické vlastnosti, ale různé fyzikální. Typickým příkladem je vodíky, který má tyto izotopy: