21. SACHARIDY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Od glyceraldehydu odvozujeme ostatní aldosy a vznikají genetické řady. Obsahuje chirální uhlík a tudíž je opticky aktivní. Vznikají tedy dva optické izomery, neboli enantiomery, jinak řečeno antipody, tudíž zrcadlové obrazy. Je to vlastně dvojici L a D řady:
Oba mají stejné chemické vlastnosti, ale liší se vlastnostmi fyzikálními. Zde je nutné připomenout si pojem ekvimolární směs, neboli směs racemická, což znamená směs, kde poměr látkových množství obou antipodů je 1:1. Směs má tudíž stejný počet molů a ztrácí optickou souměrnost. Naproti tomu anomery jsou další optické izomery, které se liší pouze konfigurací hemiacetalové hydroxyskupiny. Nejsou to enantiomery, protože obě molekuly nejsou zrcadlovými obrazy. Anomery dělíme na α-anomery, kde je hemiacetalová hydroxyskupina na stejné straně jako hydroxyskupina na chirálním uhlíku a β- anomery, kdy je na opačné straně.
Dihydroxyaceton, nejjednodušší ketóza, od níž se ostatní ketózy odvozují neobsahuje chirální uhlík.
Mezi základní vlastnosti monosacharidů patří že jsou bílé, krystalické, rozpustné ve vodě, tvoří sladké roztoky a jsou opticky aktivní (až na ketózu). Zahříváním monosacharidů se nazývá karamelizace.
Reakce monosacharidů probíhají na karbonylové i hydroxylové skupině.
Redoxní reakce n karbonylové, resp. Hydroxylové skupině
oxidace, kde reagují pouze aldosy dle činidla za vzniku karboxylové kyseliny. –OH - -COOH
redukce, při které vznikají hydroxilové skupiny (OH) a cukerné alkoholy.
Další reakce na hydroxylové skupině, kde je přednostně napadána poloacetalová i primární skupina.
Např. esterifikace, což je reakce alkoholu a kyseliny. Reagují zde organické (např. CH3COOH) i anorganické (H3PO4) kyseliny. Tato reakce je biologicky významnější- vznikají zde fosfáty= ester sacharidy+ H3PO4 nebo například sulfáty, což jsou ester sacharidy + H2SO4.
Vznik glykosidové vazby
Mezi další zástupce monosacharidů patří glukosa, vyskytující se například v medu, hroznovém víně či krvi, fruktosa, což je nejsladší přírodní látka vyskytující se v rostlinných šťávách a medu, ribosa, která je součástí nuklidu a galaktosa, která je složkou nervové tkáně v mozku nebo zdroj energie.
Složité sacharidy vznikají spojením monosacharidových jednotek pomocí O-glykosidové vazby.
Sem patří skupina Oligosacharidy. Olygosacharidy a monosacharidy nazýváme společně jako cukry, což jsou sladké, bílé krystalické látky rozpustné ve vodě a je to základní stavení jednotka. Podskupinou oligosacharidů jsou disacharidy, kam patří sacharosa, což je řepný (třtinový) cukr, který je nejrozšířenější a je to podstatná složka výživy. Dalšími disacharidy jsou maltosa, neboli sladový cukr, laktosa, neboli mléčný cukr a celobiosa.
Oligosacharidy dělíme na redukující, které obsahují volnou poloacetolouvou hydroxylovou skupinu a redukují Fehlingovo a Tollensovo činidlo, což se projeví barevnou změnou. Sem patří všechny monosacharidy a z složitých sacharidů například maltosa. (hlava-pata)